Na západní straně nynějších Vevčic býval vrchnostenský rybnik (asi tam, kde
je trať zvaná Rybník), který podle pověstí protrhl,voda z říčky Jevišovky se rozlila, zaplavila a zničila celou obec. Potom byla založena osada znovu na místě, kde stoji dnes.
Rozloha obce 590 ha; majetek obce koncem roku 1896 měl výměry 106 ha.
V roce 1834 bylo ve 34 domech 206 obyvatel, v roce 1890 ve 42 domech 242 obyvatel a v roce 1900 230 obyvatel, všichni katoličtí češi.
Farou a poštou příslušela ves do Mikulovic.
Škola v roce 1901 byla jednotřidni, česká a měla 50 dětí.
Samota: Venclův mlýn připomíná se již v roce 1657.
Jména trati: nad Vejvozem, na Kopcích, pod Mašovským
lesem, na Panských babách, Zápověd, Pláňava, velké a malé
Široké, Pšeničná, u Ješovské cesty, za Kuchyňkou (bývalý
rybník).
V okolí Vevčic byly nalezeny předměty z mladší doby kamenné a měděné - sekyrky.
V roce 1365 Boček z Horní Plavče zapsal ženě své Kunce na zboží Rudlicích a Vevčicích na 150 hř. pr. gr. věnem 15 hř. gr. ročního platu, a kdyby na těch statcích nebylo dost, má Boček zbytek doplatit ze svého zboží v Mikulovicích. Týž Boček r. 1376 zapsal Kunce 12 hř. gr. pr. na všech Vevčicích, totiž na poplužním dvoře, lesích a platech, a na Rudlicích a Mackovicích. Dává ji také ze zvláštní lásky svůj dvůr ve Vevčicích s podmínkou,že nikdo jiný jej po ní nesmi dědit, pouze děti, které s ním má.
V roce 1387 Kuňka z Plavče darovala své věno na Rudlicích a Vevčicích Petru Hechtovi z Rosic. Zda celé se neví, nebot již roku 1390 vdává a věnem své dceři dává totéž věno Zikmundu z Myslibořic. Ta ale v roce 1409 je již vdova a je poháněna Jane z Vajtmile, že s ním učinila trh na věno nebožky mateře své v Rudlicích a Vevčicích a slíbila mu spravovat věno, ale trhu nedodržela. Dcery Bočkovy z Horní Plavče, Zikmunda a Elška, v roce 1415 postupují své zboží na Rudlicích a Vevčicích Janu Vajtmilnarovi ze Žerotic. Odtud byly Vevčice skoro až do roku 1560 příslušné k Žeroticím. V roce 1508 se připomínají Vevčice s pustým hradem Lapikusem jako příslušenstvím Žerotic, s nimiž také přešly na
Lechvické ze Zástřizl. Roku 1550 si vzala Anna Lechvická ze Zástřizl za manžela Hanuše Pozora z Nikelstetta a do společného vlastnictví převedla ves Vevčice. Po něm dědila veškero Žerotické zboží dcera JohanJanna asi roku 1560. Po úmrtí Janny, dcery Pozorovy, prodali zemští zplnomocněnci Vevčice Sezemovi Zajímačovi z Kunštátu, čímž byly spojeny s Jevišovicemi. Tehdy byly Vevčice přifařeny do Mikulovic. Pan Sezema Jevišovský odepřel desátek roku 1563 mikulovskému faráři Matyáši Pichlovi, pře o desátek pak byla rozhodována před soudem.
Třicetiletou válkou utrpěly Vevčice velkou ránu. Po válce měly 5 lánů, 9 osedlých domů, 1 nově osedlý a 3 staré pusté. Role nově vzdělané 24 měr, starých pustých 137 měr. Byly také odtrženy od mikulovské fary a spojeny s farností jevišovskou, při níž ve visitačni dekanátní zprávě se připomínají roku 1657.
Další osudy velkostatku jsou totožné s osudy Jevišovic. Společně s němi přešly z rodu Kunštátského na hrabata de Souches a zase na Ugartovce a až v roce 1897 je společně s Jevišovicemi koupil továrník Biedermann de Turony.
Poddanské poměry: Dle urbáře z r. 1628 platil láník vrchnosti jevišovské o sv. Jiří a o sv. Václave po každé 9 gr. 1 den., za právo odúmrtní jednou v roce, a to o sv. Jiří 4 gr. a o sv. Václave 5 kur a 50 vajec. Pololáník o sv. Jiří a o sv. Václave
po 5 gr. půl den., za právo odúmrtní o sv. Jiří 2 gr., o sv. Václave
3 kury a 25 vajec. Čtvrtláník o sv. Jiří a o sv. Václave po 3 gr., za odúmrtní právo 1 gr. o sv. Jiří a 2 slípky a 13 vajec o sv. Václave. Kromě toho desátky ze všech plodin polních a každou desátou hus. Robotu ruční i pěší vykonávali při Němčickém dvoře u Střelic.
