Pojmenováni bezpochyby pochází z povolání dřívějších obyvatel, kteří dobý-
vali rudu), nepatrná dědinka v plaveckém panství, 2 a půl hodiny pěšky od Znojma.
Rozloha obce 381 ha; majetek obecní koncem r. 1896 měl výměry 60 ha.
Gruntovní kniha nejstarší pochází z r. 1674 a je k dispozici při plavečském velkostatku.
V roce 1772 zde žilo 148 obyvatel, v roce 1834 ve 32 domech 176 obyvatel,
roku 1890 ve 43 domech 236 obyvatel a v roce 1900 229 obyvatel, vše katoličtí češi.
Školou, farou a poštou příslušejí do Mikulovic, velkostatkem
do Plavče, v minulých stoletích byly příslušenstvím panství jevi-
šovského.
Samoty, mlýny Suškovec a Šmidlovec. Suškovec se dříve jmenoval také Rychlovec. U něho jsou 3 chalupy, zvané Rudličky.Samota Rudličky nebývala kdysi vyznačena na žádných mapách ani na úředních výkazech o sčítání lidu z let 1880 a 1890. Tam, kde je mlýn Suškovec, bývaly vysoké železné pece, které byly v roce 1790 přestavěny na papírnu.
V okoli Rudlic se ještě v18. století hojně dobývala železná ruda, Tavírny a vysoké pece byly majetkem jevišovského velkostatku, v jehož urbáři z roku 1628 jsou vyznačeny jménem Schmelzhutte.
Jména tratí: Zadní Kousky, široký Kusy, druhý Ouzký, přední Ouzký, zadní Kopce, malý Baby, velký Baby, malý a velký Padělky, velký Příčník, Ouzký za Sádkama, velký Kusy za Sádkama, horní a dolní Sádky, Fyrhanky, Ouzký u Výhona, za Zahradám a, Poloudíly, Široký, velký Kusy, na Dlouhých, Hájky, Nohavice, Kukle, Chobot, Špimberk, mezi Lapikusem (zřícenina hradní), Humna, Kopajny (= kopaniny).
Rody přes 100 let na gruntech: Černého (1628), Peřinkův (1674), Tunkův (1710).
V roce 1836 řádila v Rudlících epidemie cholery, řádila pouze zde, ne v celé farnosti, za to v roce 1855 a 1866 řádila cholera v celé jevišovické farnosti, ušetřeny zůstaly pouze Rudlice.
Spolek: dobrovolných hasičů, zřízený r. 1899.
Archeologické nálezy pocházejí vesměs z mladší doby kamenné.
První zprávu o Rudlicích čteme po prvé v roce 1365, kdy Boček z Horní Plavče zapsal své ženě Kunce 15 hřiven ročního platu věnného na všech Rudlicích a Vevčicích. Týž zápis opakuje se v roce 1376. Kuňka v roce 1387 darovala své věno na Vevčicích, Mašůvkách a Rudlicích Petru Hechtovi z Rosic. Zda-li celé, se neví, neboť již v roce 1390 je zmíněno totéž věno, když Zikmundu
z Myslibořic vdává svou dceru svou, kterou roku 1409 ovdovělou pohání
Jan z Vajtmíle, že s ním učinila trh na věno nebožky mateře své v Rudlicích a Vevčicích a slíbila mu věno to spravovat, ale trhu mu nedodržela. Tento trh intabulovaly(vložily do katastru) sestry Zikmunda a Eliška teprve r. 1416. Z intabulace se dovídáme, že Jan Vajtmilnar jim dal za věno 120 kop grošů. Odtud až do roku 1560 byly Rudlice při Žeroticích. V roce 1550 Anna Lechvická ze Zástřizl si vzala za manžela Hanuše Pozora z Nikelstata a dostala věnem Rudlice a Vevčice.
Když zemřela Anna Lechvická, byly Rudlice prodány v roce 1561 s pustým zámkem Lapikus Sezemovi Zajímačovi z Kunštátu a Jevišovicím, jenž již roku 1563 odepřel desátek mikulovskému faráři, což se opakovalo v letech 1580, 1581 a 1586.
V roce 1657 byly přifařeny do Jevišovíc. 22. ledna 1742, jsou uváděny jako příslušející do panství Plavče. Tehdy je prodaly Marie Anna Westerrodová a Vilemfna Ugartová, obě rozené sestry de Souches, třeti sestře Marii Antonii, ovdovělé hraběnce Pálffové.
Poddanské poměry: Dle urbáře panství jevišovského z r. 1628 robotovali poddaní, kdykoli přikázala vrchnost Tou dobou platil celoláník o sv. Jiří a o sv. Václavu po 15 gr., jednou ročně 5 slípek a 50 vajec; pololáníků nebylo. Čtvrtlánik platil o sv. Jiří a o sv. Václave po 3 gr., ročně 1 slípku a 13 vajec. Za právo odůmrtni, které vrchnost darovala poddaným, platil celoláník o sv. Jiří 4 gr., Čtvrtláník 1 gr. Dle gruntovní knihy z r. 1674 platil poddaný celoláník vrchnosti plavečské o sv. Jiří 15 gr., o sv. Václave tolikéž. Za odstoupené právo odúmrtni
dával o sv. Jiří každoročně 4 gr. Ve viktuáliích dával 5 slípek, 50 vajec, 2 sýrce. O pololánících není zmínky. Čtvrtláník platil o sv. Jiří a o sv. Václave po 3 gr., za právo odúmrtni o sv. Jiří každoročně 1 gr., ve viktuáliích IV2 slípky, 13 vajec
a 1 sýrec.
Památkou na doby patrimoniální(panskou) se uchovalo mezi lidmi, jak v Rudlících tak v Mikulovicích, pojmenování svobodného pozemku hachtel - nazývají se tak nejčastěji pozemky, které v dřívějších dobách byly osázeny vinohrady. Vinice se dělily na čtvrtky a osminy (viertel a achtel čte se v urbářích a gruntovních knihách) - odtud jméno.
