Jméno Stíteř (drívější název obce Stítež) znamená bažinatý les, močál; vyskytuje se u všech Slovanů.Obec leží na rovině 2.6 km. jižně od Třebíče mezi silnicemi třebicko-jaroměřickou a stříteřsko-hrotovickou, čítala r. 1890 41 domů a 334 oby v., r. 1900 44 domů a 372 obyvatelů, skoro vesměs katolíků a zemedělců. V roce 1556 bylo zde 11 lánů a 2 dvořáci, kteří seděli na statcích manských.V roce 1573 připomíná se ve Stříteži pan Jan Hošickej na dvoře, kde prve bývalo manství a Florlán Vopršal,man; později z těch manství sešlo.
R. 1678 žilo ve Stříteži 13 celoláníků, kteří meli po 55 měrách pole, a 4 chalupníci. Náves jest nepravidelná okolo rybníčku, který je znečištěný a podobá se louži. Domy stavěné z tvrdé hmoty mají před sebou skrovné zahrádky. Ve světnicích stávají podél prázdných stěn lavice, v rohu stůl; někdy bývá tento uprostřed světnice. Nábytek a kroj jest novější, jako v Kožichovicích.
V Stříteři jest panský dvůr stojící u samé silnice do Jaroměřic. Půda okolí stříteřského jest úrodná; daří se tu dobře
pšenici a máků.
Za starých dob (v XVI. stol.) odváděla celá obec pánům ročně 5 mtů a 8 meřic obilí. Kromě toho povinni byli na louce
„0patůvce" trávu Síci, vysušiti, shrabati a do dvora střítežského svézti.
Před rokem 1848 robotovali celoláníci párem volů 3 dni v týdnu; od sv. Jana do sv. Václava konali každý 13 dní osobní
práce, které se říkalo ,,Svatojanská". Výkupu za zrušení roboty platilo se 167 zl. 16 2/3, kr., výkupu za činžovní pozemky 168 zl.
Již r. 1770 vyučoval děti jistý zdejší člověk,jenž bydlel v chaloupce vedle kostela sv. Marka; po jeho smrti učil
soukeník Antonín Vrbka jen krátkou dobu, pak děti musely chodit do školy do Slavic do r. 1784. Od r. 1784-1788 vyučoval
žáky ze Stříteže a Z Kożichovic společné Jan Bazala. Kožichovice obdržely samostatnou školu r. 1788, a Jan Bazala učil střítežské až do své smrti r. 1790. Po nem docházel jeho syn, Josef Bazala, ze Slavic sem vyučovat, což trvalo až do r. 1824, kdy sousedé ze Stříteže a ze Slavic se usnesli, postavit si společnou školu ve Stříteži. Plat od obou obcí dostával učitel 176 zl. 4 kr. a 9 sáhù měkkého dříví. R. 1871 zvýšeno služné na 300 krejcarů, roku 1872 na 500 zlatých; roku 1881 pak byla škola rozšířena na dvojřídní a prvním nadučitelem byl jmenován roku 1883 Antonín Štiksa, který zde vyučoval od roku 1869. Místní knihovna založená v roce 1873 Antonínem Štiksou měla v roce 1904 kolem 100 svazků. Obecního majetku bylo kolem roku 1900 na 56 jiter, z čeho připadá na cesty a neúrodnou půdu 33 jiter. V té době bylo na území Stříteže 535.5 ha polí, 43.6 ha luk, 3,3 ha zahrad, 15,5 ha pastvin, 139.6 ha lesů a 5 arů rybníků.
Některé názvy trati: Svoboda, na Padělcích, na Kačine, na Opatůvkach, na Krochůtkách, Bedlůvky, Hodinovec, pod Hyví,
Hardeky (les), Babinec, Křivolačka, Ochoza, Bezkoutí, Kunovice,
na Voddavcích, na Hřebelcích, na Vídeňském rybníku, na Či-
hadlech aj.
Přes 100 let drží statky (v roce 1900) : Krška, Beneš, Veleba.
Mezi kříži a sochami okolí střítežského stojí za zmínku starobylý do země zapadlý kámen u silnice Z Třebíče, na němž lze vidět hrubě vytesaný kříž; krásný kamenný kříž z r. 1876 u téže silnice, starożitnou sochu Panny Marie na Vídenské hrázi u hranic s Třebíčí a sochu sv. Jana Nepomuckého u samé vesnice. V neposlední řadě také stojí za zmínku i románský kostelík sv. Marka na východě obce. Mše zde probíhají od r. 1606.
Obec byla přifařena k Jejkovskému kapucínskému klášteru. Kostel samotný se jeví jako pozůstatek zaniklé osady Kosovice. V okolí kostela je dodnes hřbitov.
Osada Střítež byla dle pověsti založena na místě, kde v lese stávala poustevna, kolem roku 1900 se ještě říkalo obyvateli domu,který stál na místě tehdejší poustevny - poustevník.