Klikněte pro zvětšení/zmenšení velikosti obrázku GenoMapy Skrýt tento rámec GenoMapy

GenoMapa: VONES

PLEASE NOTE: If you do not see a GRAPHIC IMAGE of a family tree here but are seeing this text instead then it is most probably because the web server is not correctly configured to serve svg pages correctly. see http://developer.mozilla.org/en/docs/SVG:Server_Configuration for information on how to correctly configure a web server for svg files. ? Snatek mezi pravnukem a pravnuckou Josefa Kulhanka a Kateriny Kohoutove rodiče biologické dítě rodiče biologické dítě rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče rodiče rodiče rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě rodiče biologické dítě rodiče rodiče rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě manželství (dvě děti) zili : Plzen Cechova 51 ( do 1985), Hérouville Saint Claire (do 1990), 9, rue Marin Benoist, Buron- Saint Contest (do 1997), 15, rue des Ajoncs, 50 110 Digosville svatba 1967, Plzen manželství (dvě děti) svatba 1942, Veseli nad Luznici, bydleli : Praha, Vykanska ulice, v roce asi 1948 Praha , V Olsinach 22, od 1952 Plzen, Cechova 51, od 1969 Plzen, Baarova 4 manželství (čtyři děti) Suchdol, pozdeji Zlukov 31, kupuji cast pozemku od Tumu z cisla 12 roku 1930 , m. 1915, Zlukov 31, Pribuzensky snatek pokrevni 3. stupne manželství (tři děti) Zlukov 31, odkupuji statek od rodicu Marie roku 1885, roku 1897 odkupuji cast pozemku od Jenicku Zlukov 26, Marie roz. Tarabova dava svuj vyminek r. 1930 man. Tumovym Zlukov 12 ovdovění (sedm dětí) Zverotice 40, 2. zena, 1848 manželství (dvě děti) žijící odděleně (tři děti) 1. manzelstvi Jiriho V.,zili v Tabore, 1951 ovdovění 2. man. Jiriho V.,Tabor manželství (dvě děti) Jin. Hradec manželství (dvě děti) USA, Aberdeen manželství (dvě děti) Nitovice u Kardasovy Recice, 1984 manželství (jedno dítě) Vlachovo Brezi 304 dočasný vztah / vztah na jednu noc (jedno dítě) Praha manželství (dvě děti) Jin. Hradec, 1973 manželství (dvě děti) Lany u Prahy manželství (jedno dítě) Zverotice 40, 1879 manželství (jedno dítě) Chlebov 3 manželství (čtyři děti) Zverotice 22, 1852 manželství (jedno dítě) Zverotice 3 manželství (dvě děti) Zverotice 22 manželství (jedno dítě) Sedlecko 16 manželství (dvě děti) Zverotice 22, jinde Drachov 12, 1892 manželství (čtyři děti) 1838, 1. zena, Zverotice 40 manželství (jedno dítě) Klenovice 18 manželství (jedno dítě) Kubicov, pozdeji USA manželství (dvě děti) J. Hradec okr. J. Hradec manželství (jedno dítě) Vresna manželství 1902 manželství (jedno dítě) Klenovice 25 manželství (čtyři děti) Horni Bukovsko, Mezimosti, svatba 1908 v Pluhovem Zdare JOSEF VANEK VERONIKA VANKOVA 1920 - 1991 BOHUMILA SVATONOVA 71 71 Zila v Plzni na Borech ( Cechova ulice 51 a pozdeji Baarova ul. 4)

Barva oci : zelena
vlasu: cerna, vlasy hrube zvlnene.

 JAN VANEK 1909 - 1969 VACLAV SVATON 59 59 pusobil jako primar chirurgie v nemocnici ve Slanem 1910 - 1983 LIBUSE SVATONOVA 72 72 Ve 30. letech s manzelem pracovala na Podkarpatske Rusi ( Tacovo). JINDRISKA SVATONOVA Jmenovala se pravdepodobne Jindriska 1883 - 1943 VACLAV SVATON 60 60 narozen v Hrosce v severnich Cechach,  ve Veseli nad Luznic stravil duchod - Mezimosti, Tyrsova ctvrt 369

hospodarsky statku v Zavsi, Zalsi, spravce statku v Hornim Bukovsku;

Zvlastni: narozen v Hrosce, ale na skolnim vysvedceni je udano, ze jeho otec bydli v Pohori u Opocna !
Tam pravdepodobne chodil do zakladni skoly, do mestanky chodil pravdepodobne do Dobrusky. Pak absolvoval rolnickou skolu v Kostelci nad Orlici. Tu ukoncil v roce 1900.

Jeho jmeno ale nefiguruje v "Chytilove adresari" z roku 1915. O velkostatku se pise: majitel hrabe Vratislav z Mitrovic, hospodarskym, pojezdnym byl Cervinka Jan, hospodarskym spravcem byl Jaroslav Fric . Jsou uvedeny dvory : Zalsi, Mazice, Horni. 1915 - 1990 JOSEF VANEK 75 75 Drahov kniha 3A snimek 263
kmotri: Jan Vones rolnik ve Zlukove 31, manzelka Marie
Soupis obyvatel ZLukov k roku 1921 snimek 61 uveden jako vnuk majitele bytu ve Zlukove 31
Bydleli od roku 1951 v Plzni na Borech, Cechova 51 a asi od roku 1970 v Baarova 4.

Clanek  z Plzenskeho lekarskeho sborniku :
Padesate narozeniny prof. J. Vanka.
Prednosta Siklova patologicko-anatomickeho ustavu prof. MUDr. Josef Vanek DrSc., oslavil 10. listopadu 1965 sve padesate narozeniny. Je to pro nas radostna prilezitost k sepsani nekolika vdecnych radek.
Kdyz po maturite (1934) na realnem gymnaziu v Tabore odesel Josef Vanek, rodak ze Zlukova v jiznich Cechach, studovat do Prahy na lekarskou fakultu, mel v umyslu se stat chirurgem. Chtel se pripravit na svou budouci praci co nejlepe, a proto se zacal dukladne zabyvat normalni i patologickou anatomii, patologii dokonce tak podrobne, ze  se nakonec stala jeho povolanim a on sam jednim z celnych pracovniku tohoto oboru v nasi republice. Vdyt Josef Vanek byl jednim z tech ceskych studentu, ktere postihlo uzavreni vysokych skol nemeckymi okupanty, takze promoval az po osvobozeni, 7. zari 1945. Potom jiz trvale pracoval jako patologicky anatom.
Prof. Vanek rad vzpomina na doby, kdy byl asistentem u prof. Sikla v prazskem Hlavove ustavu a ziskal si tam zkusenosti, jichz si ceni nejvice. Odtud si do sve dalsi cinnosti prinesl hlubokou vedeckou erudici, vychovatelske a organizacni schopnosti i neumdlevajici chut do prace. Vsechny tyto vlastnosti v plne mire uplatnil po svem prichodu na plzenskou lekarskou fakultu, ktera mu vdeci za vybudovani Siklova ustavu v jeho dnesni podobe i za vychovu mnoha set studentu mediciny. V Siklove ustavu dosahl tak vysokeho stupne patologicko- anatomicke diagnostiky a tak pozoruhodnych vyzkumnych uspechu, ze se ustav stal spolehlivym a rovnocennym partnerem vsech klinik, presto ze si prof. Vanek sve spolupracovniky musel teprve vychovavat. Tomuto ukolu se venoval bez ohledu na vlastni zajmy nebo volny cas, takze dnes jsou mezi jeho zaky dva docenti habilitovani pro obor patologicke anatomie, pet samostatnych primaru, z nichz jeden uspesne pracuje v zahranici, ctyri  kandidati ved a dva, kteri se na kandidaturu pripravuji.
Stejne neunavne prof. Vanek pecuje o vyuku mediku. Ti poznali cenu jeho prednasek, radi je pro jejich srozumitelnost, prehlednost a zivou dikci mezi nejlepsi, ktere slyseli a odmenuji se vysokou ucasti na nich. My vime, ze za mimoradnou urovni techto prednasek se skryva soustavna odpovedna a dukladna priprava.
Kdo by se chtel zevrubne seznamit s prinosem prof. Vanka lekarske vede, musel by precist vice nez sto jeho praci publikovanych u nas i v cizine, ktere obsahly cely obor patologicke anatomie. Urceni Pneumocystis Carinii jako puvodce zvlastniho zanetu plic prevazne kojencu, prineslo prof. Vankovi i oficialni uznani a byl spolu s akademikem Jirovcem jmenovan roku 1953 laureatem statni ceny Klementa Gottwalda. Pozoruhodne je i rozpoznani priciny tzv. Zdarske choroby koni, ktere se stalo podkladem jeho disertzcni prace pro doktorat ved, kterou obhajil 15.3.1958.
Sve rozsahle znalosti a zkusenosti predava prof. Vanek pri kazde prilezitosti vsem svym pracovnikum, kteri pod jeho vedenim publikovali pres 200 vedeckych praci. Uplatnuje je i v klinicko-patologickych seminarich zvysujicich vedeckou uroven fakultni nemocnice. Prednasel rovnez na zahranicnich univerzitach v Polsku a v SSSR a ziskal zde radu pratel mezi tamnimi vedeckymi pracovniky. Je krajskym expertem pro anatomickou anatomii a clenem edicni komise Plzenskeho lekarskeho sborniku.
Vsichni zamestnanci SDiklova ustavu se shoduji na tom, ze prof. Vanek je vzacnym typem nadrizeneho, ktery systematicky vede vsechny spolupracovniky k vysoke odbornosti, neuplatnuje dogmaticky svou autoritu, ale je vzdy ochoten k sirokym diskusim. Pritom ani v nejmensim nezapomina na jejich osobni problemy, zajima se o ne s uprimnou ucasti a pomaha v jejich reseni vlastnimi zivotnimi zkusenostmi a ucinnou pomoci. Svou srdecnosti  a vtipem dovede vytvorit takove prostredi, v nemz se nam vsem pracuje s chuti. Za to vse uprimne prejeme panu profesorovi pevne zdravi, mnoho dalsich pracovnich uspechu a v osobnim zivote klid a pohodu. Mame jeste jedno prani : aby cely nas kolektiv mel moznost jeste dlouho pracovat pod jeho vedenim.
Kolektiv Siklova patologicko-anatomickeho ustavu lekarske fakulty University Karlovy v Plzni.

In memoriam prof. MUDr Josefa Vanka, DrSc.
21.12.1990 zemrel ve veku 75 let vynikajici patologicky anatom, byvaly prednosta Siklova patologicko-anatomickeho ustavu lekarske fakulty University Karlovy v Plzni (1951-1981), radny profesor MUDr Josef Vanek, DrSc.
Narodil se 10 listopadu 1915 v jihocesne vesnici Zlukov, kde mel jeho otec Josef Vanek male hospodarstvi a pritom byl zamestnan jako urednik u CSD ve Veseli nad Luznici, vzdalenem 2 km od Zlukova. Zemedelska prace na chalupe mela prevazne na starosti matka Marie rozena Vonesova.
Josef prozival sve mladi spolu se svymi tremi bratry na venkove uprostred ciste prirody. Obecnou skolu navstevoval ve Zlukove a jiz tehdy se projevovalo jeho vrozene nadani a pilnost, ktere ho vedly ke studiu na gymnaziu v Tabore; tam po 8 let denne dojizdel z Veseli n. Luznici a jen cestovanim ztracel 4 hodiny : pul hodiny chodil pesky ze Zlukova pres les do Veseli, odtud 3/4 hod. vlakem do Tabora a z nadrazi pul hod. do skoly, stejne dlouho zpet. Pritom vystudoval celou stredni skolu jako eminenter a po maturite 1934 se zapsal na lekarskou fakultu University Karlovy v Praze.
Jako vysokoskolak bydlel v Praze od 1934 do 1938 v Masarykove koleji v Dejvicich, od r. 1938 v pensionu " Zahranicni domovina" v Praze 2, Vysehradska 27. Studium mediciny bral vazne a odpovedne. Ke zkouskam sel vzdy dokonale pripraven a vsechna rigoroza absolvoval vytecne. Prisny a narocny examinator normalni anatomie, prof. Karel Weigner, ho jiz behem zkousky vyzval k praci na ustavu a nabidl mu misto demonstratora ( r. 1936). Vanek jiz jako student snil o draze chirurga. Byl si vedom nutnosti dobre znat normalni i patologickou anatomii. Proto vedle povinnosti plynoucich z demonstratury na anatomii fiskusoval na patologii a o kazdych prazdninach jezdil na prosekturu v Hradci Kralove, kde byl primarem MUDr. Antonin Fingerland, byvaly asistent profesora MUDr. Hermana Sikla. K rigorosu z patologicke anatomie sel proto Vanek tak dokonale pripraven, ze jej Sikl jiz bedem zkousky vyzval k trvale praci na ustavu. To bylo na jare v r. 1939, kdy nase zeme jiz byla okupovana Hitlerem, na podzim pak bybly vysoke skoly zavreny a misto studia a pripravy na budouci povolanai slo o preziti a zachranu zivota.
Vanek zpocatku pracoval v zemedelstvi ve svem rodisti, v r. 1940 ziskal misto laboranta na prosekture Ceske detske nemocnice v Praze 2, Sokolska 2. Po jejim zabrani Nemci presel na I. Hlavuv patologicko-anatomicky ustav, ktery jako prosektor ridil prof. Sikl; zde byl 21.5.1943 zatcen gestapem a tri mesice veznen v pankracke veznici. Bylo to v souvislosti s odhalenim odbojove skupiny v detske nemocnici, kdfe byl Vanek za sveho pusobeni zapojen. Po propusteni z vezeni byl prevzat do sluzeb nemeckeho patologickehoustavu, jehoz prednosta prof. Hamperle pozadoval na profesorovi Siklovi asistenta. Stalo se to poté, co se do nemecneho ustavu dostala omylem zamitnuta Vankova zadost o prijeti do Hlavova ustavu. Hamperle se tak dozvedel o Vankove existenci, informoval se u prof. Sikla, od nehoz se dozvedel, ze je to schopny medik, ktery by mohl pracovat i jako asistent. Vankovi Sikl vysvetlil, ze nezbyva nez poslechnout a misto prijmout. Az do konce valky pak byli oba ve spojeni, Vanek pravidelne za Siklem dochazel a informoval ho o vsem, co se u Hamperla delo. Jak prospesne to bylo pro udrzeni a zachranu patologickeho ustavu, to vysoce ocenil pri zahajeni vyuky po skonceni valky v letnim semestru ve sve uvodni prednasce prof. Sikl; tuto prednasku publikoval v Casopisu lekaru ceskych 84,1945: 1153-1156 pod nazvem "Hlavuv ustav za okupace". V lete 1944 pri diktovani pitevniho protokolu zahledl Vanek na stolku sekretarky arch papiru, napsanu dr. Sachsem, clenem SS a Hamperlovym asistentem. Behem diktatu stacil Vanek pres rameno sekretarky list precist a hned vecer bezel s informaci k Siklovi. Dr;Sachs daval navrh na zruseni Hlavova ustavu a jeho pricleneni k ucelum SS-Waffen. V te situaci byla kazda rada draha, Sikl i Vanek vedeli, ze Hamperle nema esesaka Sachse, zaprisahleho nepritele Cechu, v oblibe a tak se Vanek odhodlal k tomu, ze se pri vhodne prilezitosti Hamperleho zeptal,jedna-li Sachse s jeho souhlasem.Ukazalo se, ze sif o nicem nevedel a citil v jednani dr. Sachse podraz sve autority. Dovedl pak na patricnych mistech vysvetlit, ze dr. Sachs zdaleka jeste neni schopen k tomu, aby mohl samostatne vest takovy ustav.Dr. Sachs byl pak nucen spokojit se se dvema mistnostmi preparacniho oddeleni, ktere mu byly prideleny a pocatkem r. 1945 vyklizeny. K jejich pouzivani vsak jiz nedoslo, protoze dr. Sachs byl poslan na frontu a Hlavuv ustav se jako prosektura doskal bez likvidace osvobozeni. V revolucnich dnech pak prevzal Vanek z povereni Sikla Hamperluv nemecky patologicko-anatomicky ustav.
Prof. Hamperl nutil za valky Vanka, aby slozil nekolik zbyvajicich zkousek III. lekarskeho rigoroza. Vanek dlouho odmital, nakonec vsak po pohruzce z tehdejsiho  Statniho ministerstva musel poslechnout a byl pak ustanoven radnym asistentem. Po valce slozil v kratke dobe prislusne zkousky na znovu otevrene ceske fakulte a 7. zari 1945 promoval. Pritom jiz od 1. cervna pracoval jako asistent u prof. Sikla, za ktereho casto i prednasel. Ve funkci asistenta na Hlavove ustavu pusobil do zari 1951.V te dobe vedle bezne rutinni prace intenzivne vedecky pracoval a publikoval pres 30 vedeckych praci. Vyznamna z te doby jsou zvlaste prioritni sdeleni o submukosnim eosinofilnim granulomu zaludku, ktery se v literature oznacuje jako "Vankuv nador".
Do te doby take spada jeho intenzivni zajem o reseni etiologie pneumocystove pneumonie nedonosenych novorozencu. Objeveni  puvodce teto choroby urcil parasitolog prof. jiroved jako Pneumocystis Carinii. Z tohoto objevu vzesla cela rada vedeckych praci v nasich i zahranicnich odbornych casopisech a spolecna prace obou vedcu byla pak po zasluze ocenena v r. 1953 statni cenou.
Dnem 15. zari 1951 byl MUDr. Josef Vanek, odborny asistent lekarske fakulty University Karlovy v Praze, dekretem Ministerstva skolstvi, ved a umeni c 102.530/51-IV/8 prelozen na lekarskou fakultu UK v Plzni a poveren vedenim patologicko-anatomickeho ustavu jakoz i konanim prednasek a zkousenim posluchacu. Ustav prevzal po tehdy docentce MUDr. Dagmar Benesove, ktera odesla do Prahy. Vanek se jeste v Praze habilitoval a 1. dubna 1952 byl jmenovan docentem pro obor patologicke anatomie. Za tri roky nato, 1.zari 1955, obdrzel titul profesora.
Do Plzne prisel dokonale pripraven : mel vynikajici organizacni a vychovatelske schopnosti, hlubokou vedeckou erudici a s mladistvym elanem a chuti se pustil do narocne prace. V kratke dobe privedl ustav, ktery nese jmeno jeho znameniteho ucitele a plzenskeho rodaka profesora Sikla, na vysokou profesionalni uroven. Neunavne prednasel medikum, vyhledaval a vychovaval nove adepty pro malo atraktivni obor patologicke anatomie, organizoval klinicko-patologicke seminare a zahy dosahl vysokeho stupne patologicko-anatomicke diagnostiky i pozoruhodnych uspechu. Publikoval zde ve spolupraci s kliniky celou serii praci o parasitarni pneumonii a hned v prvnich letech plzenskeho pusobeni ho zaujala Chiariova choroba : nalez zilnich tromboz v jatrech lidi, kteri pili prevazne kozi mleko, ho dovedl srovnanim s podobnymi zmenami v jatrech koni pri zdarske chorobe ke zkoumani etiologie teto nemoci. Problem ho tak zaujal, ze mu venoval nekolik let usilovne prace, pokusu na konich i laroratornich zviratech. Vysledkem bylo zjisteni, ze zdarska choroba vznika nasledkem dlouhodobe intoxikace alkaloidy plevelne rostliny starcku barborkolisteho, Senecio erraticus ssp. barbaraeifolius. Vysledky teto umorne prace obhajil v r. 1957 jako doktorskou dizertaci a jsou ulozeny v desitce publikaci.
Prof. Vanek publikoval pres 150 vedeckych praci ze vsech oblasti patologie v nasich i cizich obdornych casopisech. V kazdodenni praxi i ve vedeckych pracech patral vzdy nejen po formalni patogenezi zmen, ale snazil se zjistit i etiologii choroby. Tato duslednost ho privedla i ke hlubsimu zajmu o sarkoidozu. Prosedel stovky hodin nad preparaty, az se mu podarilo najit v kazdem vysetrovanem preparatu pritomnost mykobakterie. Po zverejneni objevu v zahranicnich casopisech mu dochazely preparaty z celeho sveta a on trpelive prohlizel a hledal, az v kazdem preparatu mykobakterii nasel.
Prof. Vanek vychoval tisice mediku, kteri na neho jako na vynikajiciho ucitele, ktery jim pro zivot nejvice dal, s laskou vzpominaji. Z jehoustavu vysly desitky vynikajicich patologu, 6 jeho zaku obhajilo hodnost kandidatu ved, 3 se habilitovali a byli jmenovani docenty, dva se stali profesory a 8 samostatnych primaru pracuje na prosekturach v zapadnich Cechach. Vsechny sve zaky vzdy vedl k vysoke odborne urovni a vstepoval jim moralni cistotu a dustojnou lekarskou etiku. Sam jim v tom byl zarnym prikladem.
Po odchodu do duchodu v r. 1981 neslozil ruce v klin; venoval se nejen svym zalibam - zahradce a vcelareni, ale pracoval dal jako vedecky pracovnik v histologicke laboratori pro specialni diagnostiku koznich onemocneni ve Fakultni nemocnici v Plzni.
Mel jeste mnoho planu, cekaly na neho stovky preparatu u jeho mikroskopu. Zakerna choroba vsak ukoncila jeho plodny zivot v predvecer nejkrasnejsich svatku v roce, svatku vanocnich. Vsichni, kdo profesora Vanka znali - pratele, spolupracovnici a zvlaste jeho zaci na neho budou dlouho vdecne vzpominat.
Jaroslav Kos ( jeho dlouholety pritel, byvaly prednosta anatomickeho ustavu LF UK v Plzni).

Osobnost prof. MUDr. Josef Vanka, DrSc (1915-1990)
(Prakticky lekar 78, 1998,c11.)
Zakladni Vankuv clanek o pricinnem vztahu mezi Pneumocystis carinii a atypickou pneumonii deti vysel 21. zari 1951 v Casopise lekaru ceskych. V textu je uvedeno, ze prof. Jiroved identifikoval infekcni agens a klasifikoval je jako parazita. Slo o plice 16 zemrelych kojencu, pitvanych v Hlavove ustavu profesora Sikla v Praze. O rok pozdeji vysel clanek nemecky za Jirovcova spoluautorstvi. Tim, ze Jirovec urcil a pojmenoval infekcni agens, se zajistilo prvenstvi obema ceskym autorum proti autorum nemeckym a tim, ze mohl vyjizdet nejakou dobu do ciziny, byla zajistena publicita nalezu.
Doktor Vanek, tehdy 36 lety, pochazel ze Zlukova u Veseli nad Luznici v jiznich Cechach, byl zakem anatoma prof. Borovanskeho a patologu prof. Sikla, Fingerlanda a Hamperla. Podnet k tomu, ze by v penovitych hmotach uvnitr plicnich sklipku, jejichz steny byly vyrazne lymfocytarne infiltrovane, mohlo byt infekcni agens, dal snad prof. Sikl, ktery mel z minulosti osobni zkusenosti s identifikaci toxoplasmozy v histologickem materialu. Vanek spolupracoval jiz drive s prof. Jirovcem a na jeho radu zhotovoval z postizenych plic otiskove preparaty, na nichz se nejlepe osvedcilo barveni podle Giemsy. V nich pak Jiroved identifikoval infekcni agens ve forme sporogonii, ale hlavne schizogonii, ktere mely az osm jader ve spolecne membrane.
Doba dozrala pro objev. V Nemecku popsal v roce 1953 Giese rovnez penovite hmoty v intersticialnich zanetech plic, v nichz predpokladal infekcni agens, ale blize je neurcil. Tim pripadlo prvenstvi objevu Vankovi a Jirovcovi, kteri v roce 1953 dostali statni cenu. Vyskyt pneumocyst a potvrzeni plicniho nalezu pak prichazelo v publikacich z ruznych mist CSR a ruznych evropskych zemi a nakonec i z USA, kdyz prof. Hamperl zpetne identifikoval pneumocysty na forografiich McMillanova clanku o smrtelne inkluzivni pneumonii u dospeleho cloveka v roce 1947. Od 1. zari 1951 nastoupil dr. Vanek jako prednosta patologicko-anatomickeho ustavu v Plzni (dnesniho Siklova ustavu). I zde umirali kojenci s nalezem pneumocystove pneumonie. Slo vesmes o dlouhodobe hospitalizovane nedonosene a dystroficke deti, z nichz  mnohe po cely svuj zivot neopustily nemocnicni nebo ustavni prostredi. Behem let 1951 az 1957 zemrelo 48 deti, u triceti byla pricinou pneumocystova pneumonie. Difuzni formy mely charakteristicky makroskopicky vzhled. Plice byly zvetsene, sedoruzove, s otisky zeber, bez pleuritidy. Take klinicky obraz byl charakteristicky, tj. duspnoe, tachypnoe a cyanoza bez teploty, takze vetsina zemrelych prichazela k pitve se spravnou klinickou diagnozou.
Mikroskopicky byly pritomny jednak pneumocysty v prusvitu plicnich sklipku, jednak byla rozsirena interalveolarni septa s vyraznou lymfoplazmocytarni infiltraci. Prichazely tez lozickove formy plicni pneumocystozy jako pruvodny nalez pri jinem zakladnim onemocneni, ktere by se byly pri preziti ditete bud dal rozvijely, anebo by doslo k odhojovani. Pri odhojovani ubyvaly az mizely pneumocysty z prusvitu sklipku a nahrazovaly je histiocyty.
Po Wellerove sdeleni o vyskytu parazitu v plicich oslabenych laboratornich zvirat jsme na Siklove ustavu opakovali a modifikovali jeho pokusy.
Po sedesatem roce ubyvalo umrti deti jednak ozarovanim boxu na detske klinice a snad i profylaxi nejvic ohrozenych jedincu. Profesor Vanek nemel moznost vyjizdet do ciziny a v ustavu nebyl elektronovy mikroskop, takze elektronmikroskopicke nalezy rozpracoval nemecky patolog Pliess.Metodicky se tedy udelalo v ramci moznosti ustavu vse a vyzkumny zajem o pneumocystu pomalu ochaboval. Pouze se statisticky registrovala jednotliva pozorovani, ktere uz nikdy nedosahla takoveho poctu jako v padesatych letech.
Profesor Vanek byl nesmirne pracovity a vytrvaly a prave takovych vlastnosti bylo zapotrebi k identifikaci etiologickeho agens v plicnich sklipcich, ktere pri zbeznem rutinnim mikroskopickem vysetreni a bez pouziti imerze snadno unikalo pozornosti. Svym zamerenim byl Vanek obecny patolog a uspesne resil dalsi vyzkumne ukoly jako vyskyt intersticialni fibrozy v detskem veku, etiologii zdarske choroby koni a etiologii sarkoidozy.
O svem objevu pneumocystozy ve vztahu k atypickym pneumoniim, ktery je dodnes celosvetove prijimany, skromne rikaval, ze teprve budoucnost ukaze, jaky byl jeho skutecny prinos. Tim, ze se v soucasne dobe onemocneni presunulo z detskeho veku na dospele s poruchami imunity, si udrzuji puvodni Vankovy a Jirovcovy nalezy stale svuj vedecky i prakticky vyznam.
Prof. MUDr. Alena Linhartova, DrSc, Dr. E. Benese 13, 305 99 Plzen.
V roce 1969 a 1970  pracoval po dobu 1 roku v USA v Concinnati, Ohio, Jewish Hospital v servisu prof. Schwarz-e, ktery byl puvodem z Ceskoslovenska. Publikovali spolecne nekolik praci.
Co pise o nem jeho bratr Miroslav :" Pepa mel vyjimecne nadani . Nevim po kom to bylo. Tatinek byl vyborny poctar, naucil se, jak jsem uvedl, vlastni pili nemecky, ale myslim, ze nadanim ho Pepa predcil. Maminka se pry ucila dobre, ale jak to tehdy za jejich mladi bylo zvykem, mela jen 6 trid obecne skoly. Pepovo vcelareni: Bratr Pepa ve veku 16 let zacal vcelarit. Studoval literaturu, odebiral a cetl vcelarsky casopis, navstevoval zname vcelare v okoli, sam si zhotovoval uly ze slamenych rohozi a s tatinkem postavili na zahrade vcelin. Mel asi desatery vcelstva, byl uspesny a uznavany i starymi vcelari. Kdyz po zavreni vysokych skol 17.11.1939 byl rok doma, cast vcelstev odstehoval do lesa na hajovnu Vaverku a tam mel jeste vetsi vynosy. To bylo za valky, v dobe nouze temer o vsechno, velmi vitane, nebot rodina mela med nejen pro sebe, ale za med se dalo lecos vymenit. Pokud byl pozdeji zamestnan v Praze, jezdil casto i po valce domu hlavne za ucelem pecovat o vcelstva. Kdyz se prestehoval do Plzne, cast vcelstev si tam prestehoval a vcelari dal ve svych starych slamenych ulech. Je osudovou schvalnosti, ze jeho manzelka Buhunka je velmi alergicka na vceli bodnuti a pri vyssi davce by to mohlo mit tragicke nasledky. Proto jejich vcelstva musi byt umistena mimo jejich zahradu a chatu ( ve Stenovicich)."
Pri zpevu snadno vypadl z noty, na hudebni nastroj nehral ( podle syna Josefa).




 1889 - 1952 MARIE VONESOVA 63 63 Soupis obyvatel ZLukov k roku 1921 snimek 61 uvedena jako dcera majitele bytu ve Zlukove 31
bydlela se svym manzelem a detmi ve Zlukove 31, starala se o hospodarstvi a 4 syny.
Chodila do skoly do Drahova. Jeji ucitel byl pan Didrich
Ve skole se ucila dobre, mela  6 trid obecne skoly, jak tomu tehdy bylo zvykem.
Rika syn Miroslav :"Latku na obleky kupovala maminka v Sobeslavi a nebo v Jindrichove Hradci u znamych odborniku. Protoze jsme byli pocetna rodina, dali jsme obchodnikum utrzit a ti si maminky patricne vazili. Maminka pri kazde koupi " handlovala", smlouvala o cenu. Kdyz jsme byli vetsi, stydeli jsme se za to handlovani. Proto maminka zbozi hned po vybrani nechala zabalit, my jsme s tim vysli ven, ona zustala v obchode a handlovala i kdyz zbozi jiz bylo koupeno. Ono to pro ni bylo vic nez smlouvani, bylo to pratelske popovidani. Obchodnik to uz znal a rekl zpocatku cenu o nejakou korunu vyssi." 1859 - 1944 MARIE TARABOVA 84 84 Drachov kniha 9 snimek 74 1824 - 1893 ANNA PLACHA HANZALOVA 69 69 Sobeslav kniha 22 snimek 75
kmotri: Marie Luksova selka a Tomas Novotny sedlak oba z Chlebova
datum a misto umrti v matrice narozeni
Soupis obyvatel Zverotice 1880
 1916 - 1993 JAN VANEK 77 77 Soupis obyvatel ZLukov k roku 1921 snimek 61 uveden jako vnuk majitele bytu ve Zlukove 31
Narozen v Suchdole
zemrel ve Zlukove u Veseli nad Luznici.
Po skonceni 3. rocniku mestanske skoly trvale pracoval doma na statku,( Zlukov 31 =" U Tarabu") tedy od 14. let veku.
Na zadost sve dcery Jany,  zaznamenal, co se o historii rodiny tradovalo :
Nejstarsi rodove vzpominky jsou od meho otce a tykaji se otcovy matky rozene Kupkove ze Ripce, kde bydlel jeji otec muj pradeda. Narodil se ve Visne, byl synem velkeho sedlaka, u ktereho slouzila moje prababicka Marie Pekarova z Hamru.
Muj pradeda jako syn ze statku, mel milostny pomer se slouzebnou, coz melo v tehdejsich podminkach velice zle dopady na spoluziti techto dvou mladych lidi. Pradedu ze statku nejen vyhnali, ale zrekli se ho a vydedili ( aby nemel narok na dedictvi v pripade, ze by se s jeho rodici neco stalo).
Praded si presto svou milou vzal za manzelku a odstehoval se do Ripce do nejake mistnosti v obecnim dome ( pastousky) a zivil se praci u hospodaru v Ripci. Byly to vpravde asi zle zacatky, ale byli mladi a zdravi a tak muj pradeda zacal pomahat pri stavbach u vsech hospodaru a hlavne v tesarske praci a staveni krovu. Porizoval si pri tom tesarske naradi a zvladl i truhlarske prace. Postavil si v Ripci Pod Strazkou chalupu a protoze nejmladsi jeho syn, babicky bratr, byl take takovym tesarskym mistrem, nerikalo se u nich "U Kupku", ale "U Tesaru".
Nase babicka ( Kantorova), kdyz se privdala do Zlukova za Jakuba Vanka, ktery byl zamestnan na draze a mel par ha u chalupy, o ktere se chteli starat. Narodil se jim syn Jakub . Muj otec byl jako druhorozeny ( 1 brezna 1888) byl uz jako pohrobek. Jeho otec ( babicky muz) utrpel na zeleznici uraz, padl pod vlak, ktery mu urizl obe nohy a vykrvacel. Pri praci ji pomahal jeji otec nebo bratr ze Ripce. Babicka byla moc hodna a spravedliva. Meli jsme ji vsichni moc radi.
Tento zapis jakojeden z nestarsich a dolozeny zachovalymi postupnimi smlouvami a doplneny z vypraveni me babicky, je od roku 1860, kdyz byla jeste svobodna.
Byla dcerou Josefa Taraby, domkare z Drachova, ktery nasi chalupu prevzal po Marii Mikosove, ktera byla sestrou mojeho pradeda Jana Vonese, sedlaka ze Zverotic, soudni okres Sobeslav.
Jmenovana teta Marie Mikusova byla manzelkou Karla Mikuse, ktery podle vypraveni moji babicky odjel s nejakou deveckou do Ameriky a nechal zde sou nemocnou zenu a chalupu s hypotekou zapsanou v pozemkovych klihach. Protoze jmenovana Mikusova o polich delat nemohla, byla cast techto poli pronajata nejakemu Kulhankovi, jednorukemu invalidovi ve Zlukove cp. 38 a na zbyvajici cast jezdila babicka se svym otcem ( za svobodna) s volkama  z Drachova do Zlukova hospodarit. Bylo to asi velice spatne, na pronajatych polich rostl uz jen pyr, koukol a jiny plevel. Proto asi , ze na chalupe hospodaril urcity cas Taraba ( asi 3 nebo 4 roky) prijmula toto jmeno chalupa cp. 31 ve Zlukove presto, ze Taraba vlastne zadnym majitelem ani nebyl. Jmeno toto se pouziva jeste dneska a tak i ja jsem Taraba, v mem pripade se tak rikalo proto, ze Jan Vanek byl muj bratranek v cp. 40, kde se rikalo u Kantoru. Tak jsme byli Vanek Jan cp. 31 Taraba a Vanek Jan cp. 40 Kantor.
Kdyz bylo me babicce asi 17 let, byla provdana za meho dedu Jana Vonese ,syna ze statku ve Zveroticich. Deda byl vyuceny kovar a mel  uz po tovarysskem vandru a tak misto kovariny dal se na chalupu do Zlukova.
Velkou cast hypoteky bylo odepsano na vymenek Marii Mikusove a zbytek 200 zlatych na usedlost Vaclava Vonese ze Zverotic ( uz byl na statku novy hospodar, dedy starsi bratr Vaclav. Druhych 200 zlatych splatil Josef Taraba z Drachova, otec moji babicky.
Tak pocal hospodarit muj deda a moje babicka na hospodarstvi ve Zlukove cp. 31.
Meli spolu v manzelstvi tri dedi. Dva syny a jednu dceru Marii, moji matku. Nejstarsi jejich syn Frantisek  byl .....( viz rodokmen). Druhy, Jan ..... ( viz rodokmen).
Z toho, co jsem zapsal je patrno, ze zivot mojich babicek byl velice a velice tvrdy a smutny. Pres vsechny tyto zivotni utrapy, byli jak babicky, tak i deda az do smrti pri smyslech a vse si uvedomovali jak to tenkrat bylo.
To co jsem zapsal jsem bud prevzal od rodicu a nebo od dedy a babicek. Nyni budu pokracovat uz s dobou, kterou pamatuji a kterou jsem jako dite prozival.
Muj otec se narodil ve Zlukove v cp. 40 ( u Kantoru), maminka taky ve Zlukove v cp 31. Otec ( viz rodokmen)....byl zamestnan na zeleznici v Suchdole, kde jsem se ja jako druhorozeny narodil. Jmeno jsem dostal po dedovi a stryckovi, ktery zemrel na uplavici u Premyslu v rijnu 1916. Deda s babickou zustali doma sami a proto moji rodice se prestehovali do Zlukova, aby jim byli nablizku a napomocni pri praci.
Ja presto, ze jsem se dobre ucil, jsem byl stale pri dedovi a pri jeho praci mu pomahal a nekdy i prekazel. Tak vlastne vznikl stav, ze jsem byl od malicka povazovan za budouciho hospodare.
Moji bratri se take dobre ucili, zvlaste starsi Josef, kteryl na Taborskem gymnaziu, tak i na lekarske fakulte v Praze byl vzdycky premiantem a vsechny zkousky mel vzdy na jednicku.
Mladsi Miroslav  po vystudovani realky a vysoke skoly byl lesnim inzenyrem.
Nejmladsi Jiri po vystudovani gymnazia v Tabore a zverolekarske fakultt v Brne byl promovan veterinarem.
Ja chodil do mestanske skoly ve Veseli nad Luznici. Kdyz jsem ukoncil druhy rocnik mestanky, zemrel deda a otec chodil na drahu, tak nebyl u nas zadny muzsky staly pracovnik. Ty prazdniny, nez jsem chodil do 3 rocniku, jsem uz oral strnistata sam a kdyz jsem chodil do tretiho rocniku, tak jsem jezdil na kole, abych byl doma drive a mival jsem uz voly zaprazeny treba ve voze s nalozenym hnojem a jel jsem kam bylo treba.
Pamatuji si, ze ten rok bylo velke sucho a ja nemohl udrzet pri orbe pluh, tak jsmeorali s otcem, kdyz prisel z drahy az vecer pri mesicku.Nez jsem vychazel treti rocnik, pozvali si reditel Mostecky  a katecheta Synek nase do skoly a chteli aby me rodice nechali studovat na katolickem ucitelskem ustavu. Kdyz se mamka ohrazovala, ze ostatni bratri pujdou na studie, mel jsem jit uplne zadarmo; ja vsak nechtel ani slyset. Tak sel do toho ucitelaku muj spoluzak ( s horsim prospechem) Bohous Danku z Bosilce.
Kdyz jsem vysel treti rocnik mestanske skoly ve Veseli nad Luznici, bylo mi pul ctrnacta roku, ve zne jsme se starsim bratrem ( Pepou) posekli vsechny zita a psenici na ovsi nam pomahali nekteri sousedi ( Musil Jos. 42, Cech Stepan a jini).
Pepa jako studentik byl slabsi nez ja, tak ten napor ve zne vydrzel, taky asi, ze chodil jen sict, ja ale jsem rano i vecer krmil se sluzebnou dobytek. Vzpominam, jak jsme sekli zito na Planave, chodili jsme v kratkych kalhotach a nebylo nas v zite ani videt. Kolem lesa se prochazel nejaky pan; mamka myslela, ze je to jeji ucitel ze skoly v Drahove pan Didrich, byl to vsak jeho bratr MUDr Didrich. Mamince domlouval, ze je to na nas velice namahave, aby nam to neublizilo na zdravi. Pak chtela mamka sict a ze budem pomahat pri vazani snopu, my vsak sbirat a vazat nechteli.
Pepa vydrzel, ja jsem to vsak odstonal. Mel jsem horecku a nejaky den jsem si polezel. Otec sekl navecer treba jen na rady a mamka se sluzebnou to druhy den svazaly a zmandlikovaly. Na otavy jsem uz zase chodil s otcem rano sict. Chodili jsme velice brzo, protozeotec sel po sedme hodine na drahu a tak se stalo nekolikrat, kdyz byla jasnejsi noc, ze na navsi troubil ( Housla) ponocny dve hodiny a my uz sli na louku. Dokud byla rosa a slunicko nehralo, bylo to dobry, horsi bylo, kdyz otec odesel do sluzby a bylo treba neco dosekat. Kosa uz byla vytupena a nic to neubyvalo; to jsem velice touzebne cekal az mamka nebo sluzebna mi prinesou snidani a pomoct dosict a rozhazovat rady.
Presto, ze jsem musel dost pracovat a prace nekdy mi byla tezka, nikdy jsem toho nelitoval, jen kdyz jsem nemusel chodit do skoly.
Mrzelo me jen to, ze jsme meli k tahu jen volsky potah a touha vsech kluku, tedu i ma, byli kone na ktere jsme si hrali. Pri tom jsme rechtali, hrabali nohama, pohazovali hlavama, za oprate slouzily provazky. Dnes uz neni ve vsi ani jediny kun atake i mali spunti zmenili zpusob hry.
Rad a pekne zpival a znal spoustu pisnicek.


 1918 - 2002 MIROSLAV VANEK 84 84 Soupis obyvatel ZLukov k roku 1921 snimek 61 uveden jako vnuk majitele bytu ve Zlukove 31
Narozen: Zlukov
Pusobil v Jindrichove Hradci a ve Vlachovo Brezi, kam se prestehoval po smrti sve manzelky, ktera odsud pochazela.

Vypis z jeho pameti:
Narodil jsem se ve Zlukove dne 25. rijna 1918, tedy tesne pred skoncenim 1. svetove valky a vyhlasenim 1. republiky a snad proto mi bylo pri krtu dano jmeno Miroslav. Tatinek byval zeleznicnim urednikem tzv. 3. tridy, tj. bez maturity. Byval vypravcim, cervenou zeleznicarskou cepici jsme meli doma, ale ja si ho pamatuji jen jako pokladnika nakladni pokladny na nadrazi v Mezimosti nad Nezarkou. Tehdy byly primo vedle sebe oddelene jen rekou Luznici dve mesta : Veseli nad Luznici a Mezimosti nad Nezarkou. Po okupaci v roce 1939 je Nemci sloucili pod jednim jmenem, ktere budu v dalsim pouzivat : Veseli n/Luz.
Tatinek byl pred valkou 3 roky ve vojenske presencni sluzbe na Balkane v Bosne- Hercegovine. Dosahl hodnosti Zugsfuhrera tj. dnesniho cetare a tehdy jen malokdo z muzstva tuto hodnost ziskal. Tatinek umel nemecky, ale nevim kde se to naucil. Protoze mimo vojenskou sluzbu zil jen v ceskem prostredni, pravdepodobne soukromym studiem. Valcici Rakousko;Uhersko si bylo vedomo nesmirne dulezitosti zeleznicni dopravy pro chod valky i cele narodni hospodarstvi a proto zeleznicari nemuseli narukovat do valky. Take tatinek zustal doma, ozenil se a po narozenibratra Pepy v roce 1915 se rodina odstehovala do Suchdola nad Luz., kde byl tatinek zamestnan a kde se v roce 1916 narodil druhorozeny bratr Jenda. Tatinek i maminka pochazeli ze Zlukova.
Maminka mela dva bratry starsi nez ona. Mladsi z nich Frantisek byl pred valkou na draze jako posunovac. Pri jednom zapojovani vagonu byl smacknut narazniky a zemrel. Pry jsem mu byl velmi podobny a snad proto na mne babicka, matka me maminkly, velmi drzela. Doma jsme meli dlouho zvetsene podobizny obou matcinych bratru. Jednou jsem byl ve Zlukove s manzelkou a asi triletou Mireckou. Ta ukazala na ten obraz strejdy Frantiska a ackoliv mel knirek, jako tehdy za neho meli temer vsichni muzi, volala :" To je tatinek". Zrejme tedy ta podoba byla. Starsi s matcinych bratru Jenda byl pry velmi hodne povahy a mel prevzit hospodarstvi. Nebyl na vojenske presencni sluzbe, protoze se mu vykloubovavalo koleno. Kdyz prisla valka, byl odveden, tolik si pral, aby se mu to koleno vykloubilo, ale ono drzelo. Zemrel asi po 3/4 roku v Halici na strevni tyfus.Doma jsme meli fotografii jeho hrobu a u neho stal kamarad ze Zlukova Lacina. Ten sam byl pozdeji strelen do kolena a zustal cely zivot invalidou.
Hospodarstvi tedy zustalo bez dedice a melo tedy pripadnout mamince.Proto se rodice vratili do Zlukova,  nastehovali se do chalupy matcinych rodicu a tam jsem se narodil ja a v roce 1924 bratr Jirka. Bydlelo nas tam 8 : deda , babicka, tatinek, maminka a my 4 bratri. Deda zemrel asi v roce 1925. Pak prevzali hospodarstvi rodice, ovsem tatinek byl stale zamestnan na draze. Prijali sice na vypomoc sluzku, ale teziste muzske prace bylo na tatinkovi. Ten v letnim obdobi vstaval ve 3 hod. rano, v 7.30 sel do sluzby, vracel se v 17.30 a pak az do setmeni pracoval. Pepa a ja jsme studovali a rodice nas nenutili pomahat v hospodarstvi. Rikali, ze predevsim se musime ucit; museli jsme vsak pomahat pri znich o prazdninach. Bratr Jenda mel od sameho detstvi zajem o praci v zemedelstvi a bez pobizeni se ji sam chapal. Po skonceni 3. rocniku mestanske skoly trvale pracoval doma, tedy od 14. let veku, kdy byl vlastne jeste ditetem. Aby mu rodice praci ucinili prijemnejsi, koupil mu tatinek kone. Dosud jsme meli jen voly.
Za meho meho ranneho detstvi jen sedlaci meli par koni. Nekteri stredni zemedelci meli jen jednoho kone. Ostatni pouzivali k potahu voly, chalupnici kravy. To se postupne menilo; pozdeji meli i stredni zemedelci temer vsichni par koni nebo alespon jednoho kone, volskych potahu zustalo ve vsi jen nekolik, stejne jako taznych krav.
Voli byli v mladi vyklesteni bycci, kteri se asi ve veku 2 let ucili tahat. V tomto obdobi " zaucovani" byli nepokojni a plasili se. Pozdeji pribirali na vaze, stavali se pomali, takze jen zvolna, ale trvale pohybovali nohama pri chuzi. Ve veku 5-6 let byli prodavani na maso. Drziteli tedy slouzili nejen jako potah, ale pri jejich prodeji byl ziskan i slusny penezity prijem. Presto, jak jsem uvedl, prastali byt pouzivani, nebot mladym hospodarum nevyhovovala jejich pomalost.
Kdyz jsem byl v prvni tride obecne skoly, doprovazel jsem jednou dedu, kdyz vezl hnuj na pole mladymi volky, ktere teprve zaucoval a musel proto jit temer u jejich hlav. Ja sedmilety kloucek jsem sel vzadu vedle vozu. Prijeli jsme do uvozu, ja sel po zvysenem okraji a levou rukou jsem se opiral o klanici vozu. Pak se to stalo. Zrejme jsem uklouzl a dostal jsem se hlavou mezi otacejici se zadni kolo vozu a klanici, ovsem, a to je naprosto nepochopitelne, ne ve smeru jizdy, nybrz v protismeru. Nohy jsem mel vzhuru, kolo se tocilo a obruci mi na smacknute hlave rozdiraloza pravych uchem kuzi. Pry jsem kricel, ale deda nejprve na to nedbal, povazoval to za detske zlobeni a mel strach vzdalit se od hlav volu, aby se nesplasili. Kdyz plac neprestaval, zastavil, sel dozadu a uvidel me v tom hroznem stavu. Byl tak zdesen, ze ho vubec nenapadlo uvolnit zakolesnikem (hrebenem) klanici a vyjmout me. Nechal stat potah, bezel do nejblizsiho domu, prinesl pilku, prerizl klanici a uvolnil me. To vsechno trvalo urcitou dobu a na stesti volci zustali bez pohnuti. Nastalo provizorni ocisteni, vse bylo od blata a hnoje a pak dukladne osetreni u lekare ve Veseli n/ Luznici. Rodice, deda i babicka prirozene cekali, jake to bude mit pro mne nasledky telesne i dusevni. Vzdyt ve smacknute hlavicce mohla byt porusena nektera nervova centra. Dopadlo to dobre, zbyla mi jen velka, podlouhla lysina za pravym uchem, kterou jsem se cely zivot snazil zakryvat delsimi vlasy v jejim okoli. Pamatuji se, ze kdyz jsem se dostal z nejhorsiho, babicka mi rekla:" Chlapce, u tebe musel stat Andel Strazny". Ja ji tehdy naprosto bezelstne odpovedel:" Ale babi, ja jsem tam nikoho nevidel."
Na koupi kone si pamatuji, protoze jsem byl pri tom. Tatinek se svym bratrem -strejcek kantoru, ktery byl povazovan za konare, tj. odbornika na kone, jeli do Tabore na trh. Tehdy po urcitem smlouvani se koupe uzaviraly placnutim rukou prodavajiciho a kupujiciho a pak se rovnou platilo. Tatinek mel tedy penize v hotovosti u sebe v naprsni tasce a kabat mel neobvykle tesne zapjaty, zrejme proti pripadnemu odcizeni penez kapsari. Kun stal 7 000 Kc, coz byla tehdy castka velika, povazime-li,ze jiz za 30 000 Kc se dal postavit skromny rodinny domek. Ja s bratrem Jendou jsme jeli domu vlakem, tatinek se strejckem a kobylou prisli po 4 hodinach chuze.
Nase Minda, tak se kobyla jmenovala, byla nejen hodna, ale i hezka. Snad nejsem daleko od pravdy, kdyz reknu, ze to byl nejhezci kun ve vsi. Byla vysoka, polotezka "prahuna" ( od slova braun-hnedy), tedy hnedka, jen mirne ve hrbetu prohnuta a i v tele stihla; mela dlouhy, krasne klenuty krk, dle ktereho byla k rozpoznani z daleka. Ustajena byla ve zvlastni staji, keteryzto vyraz byl pouzivan jen u koni, kdezto u hoveziho dobytka se pouzival nazev chliv ( chlev).
O kone bylo vubec velmi pecovano. Krmeni az po urcitem uklidneni kone, beze spechu, bezvadnym senem a v cisterm zlebu ovsem, napajeny byli pruhlednou vodou z naprosto ciste nadoby-kun pri nejmensim znecisteni odmital pit. Nez kazdy hospodar sel spat, podival se jeste do chleva, zda je vse v poradku a pokud mel kone, predevsim zasel do staje, zda kun je nazrany, zda neni ziznivy a zda je klidny. Kun na rozdil od hoveziho dobytka spi vstoje, pry v noci si lehne jen asi na 5 minut, ale pak zase vstane. Videl-li hospodar, ze kun lezi, bylo to varovani. Kone byli denne peclive cesany, coz zrejme sledovalo nejen odstraneni prachu z kuze, ale i masaz a prokrveni svalstva. Pece o kopyta koni musela byt pravidelna, kovani, prekovavani, cisteni, mazani konzervacnim tukem.
Rovnez trvala musela byt pece o postroje, nejen cisteni a mazani za ucelem udrzeni vlacnosti, ale i trvale sledovani, aby chomout i polstar pod nim mely vhodnou velikost a tvar, aby nezpusobovaly otlaky a odreniny. I povely konim bybly trochu odlisne oproti hovezim potahum. Pri povelu k zastaveni se nevolalo "Prr", nybrz Eej, pri povelu vpravo se nerikalo "Haca", nybrz " Hot". Levemu koni v paru se rikalo "podsedni" ( pod sedlem), pravemu "brazni" (chodil pri orbe brazdou). S trochou nadsazky je mozno rici, ze kun tehdy u hospodaru byl tak trochu vic, nez pouhe zvire. Zdrave, krasne a rychle kone byvaly chloubou hospodare.
Meli jsme Mindu, krasnou, silnou, hodnou, ale i chytrou kobylu. Jezdil s ni Jenda a ten, tehdy 14 kluk nemel zadne zkusenosti s konmi. Dbal az uzkostlive na dobrou obsluhu a krmeni, ale najednou zjistoval, ze Minda utahne stale mene a mene a postupne pri sebemensim nakladu zastavuje. Co je s ni, je nemocna? Byl povolan na radu strejcek Kantoru a ten hned poznal, o co se jedna. Byl jsem tehdy take u toho. Zajeli jsme do lomu, strejcek s Jendou nalozili do vozu primerene mnozstvi kamene. Pak Jenda  vzal oprate a rekl Hyjee ( tj jed). Kun zabral a zustal stat a Jenda zacal plakat. Oprate vzal strejcek, zahalekal Hyjee! tak hlasite, ze to muselo byt slyset 1 km daleko, praskl bicem a snad nebylo treba ani slehnout Mindu a ona vyjela s nakladem bez jakychkoli potizi. Ona totiz poznala, ze ji tentokrat neveli nezkuseny chlapec, ale skutecna autorita a tedy musi poctive tahnout. Nebylo treba podruhe vypomoci strejcka Kantoru, Jenda se to naucil a byli s Mindou naramni pratele.
Vzpominam jeste na jednu prihodu, ktera dosvedcuje, ze bylo treba ziskavat zkusenosti, jak zachazet s konmi. Jednoho zimniho dne Jenda vyvadel Mindu ze staje, ta tezko vysla a zustala stat jako ztrnula. Co je zase tohle? Strejcek Kantoru doporucil zavolat ihned zverolekare. Ten prisel a okamzite poznal, ze jde o obrnu svalstva, ktere se lidove rika "cerna moc", asi proto, ze postizeny kun ma tmavou moc, kterou vylucuje jen malo. Onemocnuji tim dobre krmeni kone, kdyz maji malo pohybu. Stacilo nekolik injekci, snizeni krmnych davek, pozvolne lehke vyjizdky, kun zacal normalne mocit a byl zase v naprostem poradku. Od te doby, jakmile kun mene jezdil, byly snizeny krmne davky a i v zime, kdy bylo malo prace, vymyslele se nejaka jizda. Kone jsou staveny na pohyb a potrebuji ho.
Minda dala Jendovi nekolik hribat, jedno si ponechal a mel tudiz cely par. Ostatni prodal, coz znamenalo podstatny financni prijem. "Hrebeni" koni, tj. porod, to byla vazna udalost. Trmin se pohyboval az v rozpeti jednoho mesice a po celou tu dobu hospodar spal ve staji pobliz kobyly a s nim 2-3 znami. Kdyz prisla chvile hrebeni ( porodu) museli okamzite zakrocit, aby se hribe v porodnim vaku neudusilo a nebo ho matka v bolestich nahodou kopytem nezranila. Znamenalo by to velkou financni ztratu, proto ta pece a vzajemna sousedska pomoc.
Z mobilizace nasi armady v kvetnu r. 1938 musela take nase Minda narukovat. Po nekolika tydnech byla mobilizace odvolana a Jenda byl vyzvan, aby si kone odvedl z Jindrichova Hradce. Jel tam a mezi spousty koni hledal svou Mindu. Nahla z dalky se ozvalo radostne rehtani. Ona ho shledla a poznala drive, nez on ji. Kun byl za nekolik tech tydny velmi zubozeny, ale jinak zdravy a zahy se zotavil. Ke konci 2. svetove valky Mindu odvedla nemecka armada a tim nam navzdy zmizela. Snad jeji konec nebyl prilis trpky.
Bratr Jenda byl urcen jako hospodar doma. Meli jsme puvodne asi 13 ha pozemku, z toho asi 1 ha lesa.
To byla vymera, ktera pri peclivem obhospodarovani dobre uzivila rodinu. Zili jsme skromne, jak to tehdy bylo na venkove zvykem, ale nikoli nuzne. Tatinek take postupne prestavel celou chalupu a to nejen obytne staveni, kde zridil podkrovni svetnici, ale i stodolu a kulny. Jejich velka prostore umoznovala uskladneni i urody a ukryti vsech stroju a vozidel.
Tatinkovo zamestnani na draze umoznovalo, ze pred 2. svetovou valkou Pepa i ja jsme studovali na vysokych skolach v Praze. Bydleli jsme v koleji a za kazdeho z nas platili rodice 460 Kc mesicne. Pripocteme-li jen 140 Kc kapesneho mesicne pro kazdeho, pak Pepovych 5 let a moje 3 léta studia v Praze staly 48 000 Kc a to byly nejake penize. Nikdy nam to rodice nepredhazovali, my jsme si toho byli vedomi a snazili se prospivat.
Pepa mel vyjimecne nadani........ ( viz v rodokmenu jeho bratra) My ostatni bratri jsme byli prumerni. Tatinek psal vypsanym pismem a peknym slohem, maminka psala jednoduchym divcim pismem a jeji sloh ? - proc jen jsem si nejaky jei dopis neschoval ? Ona psala tak , jak se povida. Po pozdravu napsala napr., ze se nam otelila krava, je to bejcek, abych byl zdarv a daval na sebe pozor, tatinek je trochu nachlazeny, stale prsi, ale seno prece jen dostali domu, koupila 6 kachnat, Jenda dnes ora na Lyskach, vcera u nas byla teta Koubova atd. To bylo skutecne maminkovske psani, se vsemi starostmi o nas, o domaci, o hospodarstvi a sousedy. Kdyby to nekdo chtel napodobit, tak by to tak krasne nenapsal.
Zminim se jeste o urcitych vlohach, ktere se sice neprojevily primo v nasi rodine, ale urcite jsou v nasem rode. Tatinek pochazel z chalupy, kde se tradicne rikalo " U Kantoru". Kantory byli zvani ucitele, kteri krome vlastniho vyucovani hrali v kostele na varhany a ridili kostelni zpev. Museli tedy byt hudebne nadani. Protoze ve Zlukove kostel nebyl a puvodne tam nebyla ani skola, da se predpokladat, ze v tatinkove rodne chalupe kdysi zil clovek, ktery vyborne zpival a nebo dokonce na neco hral a dostal prezdivku "Kantor". Tatinek se na azadny hudebni nastroj neucil, zpival rad a pekne, ale jen pri msi v kostele. Bratra Pepu jsem nikdy zpivat neslysel.
Jenda rad a pekne zpival a znal spoustu pisnicek, ale s hrou na trubku to bylo slabsi, stejne jako to bylo slabe s moji hrou na housle. Snad nejvice pokrocil bratr Jirka, ktery hral na saxofon. Jeho tri dcery maji vyslovene hudebni nadani, vsechny mohly byt hudebnicemi z povolani. Volila to vsak jen Marcelka, ktera vystudovala hru na klavir nejen na konzervatori, ale i Akademii musickych umeni.
Strejcka Kantoru, bratra tatinka, jsem neslysel nikdy zpivat, take nehral na zadny hudebni nastroj.Mel 4 syny. U nejstarsiho a tretiho se neprojevovalo hudebni nadani. Jeho druhy syn Jenda byl nesmirny talent. Snad se ucil hrat na housle jen dva roky, ale byl vynikajici. Slysel jsem ho hrat, kdyz mu bylo 16 let a zasnul jsem nad jeho hrou, ktera dojimala. Kdyby se tomu mohl venovat, byl by asi z neho virtuos. Ovsem on pracoval v zemedelstvi, jako dedic chalupy a hospodarstvi, prsty a cele ruce mu ztvrdly a bylo po hrani. Jako dospely zacal hrat na kridlovku a hral pekne, mel mekky prednes do znacnych vysek. Jeho 3 dcery jsou pry vybornymi zpevackami, ale bez jakehokoliv skoleni.
Nejmladsi Kantoru syn Jara, ktery byl se mnou stary, byl vybornym zpevakem. Byl mensi postavy a jeho hlas byl neco mezi sopranem a tenorem. Kdyz zpival v kostele, byl rozeznatelny mezi vsemi a hlasove ovladal cely prostor.Na housle se zacal ucit hrat, ale zahy toho nechal. Strejcek mu koupil harmonium, on se ucil hrat na varhany a hral na ne v kostele v Drahove. Kdyz se ozenil a odesel ze Zlukova, vzal si ho za pomocnika ucitel hudby a varhanik ve Veseli n/Luz. Jara s nim zpival na kuru, v kostele, zpival mu prvni hlas pri pohrbech a obcas ho zastupoval pri hre na varhany.
Bratr Jenda se ozenil v roce 1941 a prevzal plne hospodarstvi. Tatinek nechtel slouzil nemcum a proto se pocatkem r. 1942 "hodil marod" - tak se to tehdy rikalo- a odesel na vlastni zadost do penze. Pokud mu zdravi dovolovalo, stale vypomahal Jendovi v zemedelstvi nebot ho to velmi bavilo.
Babicka zemrela pocatkem roku 1944 ve veku 82 let; ja byl tehdy totalne nasazen v Reichu a jen nahodou jsem prijel na pohreb. Maminka zemrela v roce 1952 na podzim v 63 letech. Ja byl tehdy ve vysetrovaci vazbe a na pohreb me nepustili. Tatinek zemrel v roce 1958, ve veku 69 let, kdyz uz nekolik let pred tim mu slablo srdce.
Tatinkovo koureni :   Tatinek byl silny kurak. Jako tehdy vetsina starsich muzu na venkove, kouril fajfku (dymku) asi 30 cm dlouhou a tu mel v ustech i kdyz zrovna nebyla zapalena. Kouril laciny tabak a jen v nedeli si nas poslal pro virzinko - nazev asi podle americkeho statu Virginia -, coz byl asi 30 cm dlouhy, tenky doutnik. Jeho kour naramne vonel, pro tatinka i pro nas to byla svatecni vune, neco jako vune kadidla v kostele. Obcas v zimnim obdobi prisel k nam na pobesedovani strejcek Kantoru. Bylo nas v mistnosti devet. Tatinek i strejcek kourili, dym zahaloval nejen je, ali i celou mistnost. Nepamatuji se, ze by nam to nejak vadilo, ze bychom museli vetrat atd. Za druhe svetove valky, kdy kurivo bylo na pridel, nas tatinek byl jednim z mala tech, kteri nemeli nedostatek, naopak mohl obcas nekomu pomoci. Zadny z jeho synu tehdy nekouril a pokud jiz nekteri jiz meli narok na pridel kuriva, mel ho tatinek k dispozici. Tatinek trpel chronickym zanetem prudusek a Pepa , jako medik, rikal, ze koureni prudusky stale drazdi a ze by tatinek mel prestat kourit. On vsak na to reagoval slovy:" Budte radi, ze mi koureni chutna, az mi prestane chutnat, bude se mnou zle." Vyplnilo se to, 3 dni pred smrti prestal kourit.
Pepovo vcelareni: Bratr Pepa ve veku 16 let zacal vcelarit. Studoval literaturu, odebiral a cetl vcelarsky casopis, navstevoval zname vcelare v okoli, sam si zhotovoval uly ze slamenych rohozi a s tatinkem postavili na zahrade vcelin. Mel asi desatery vcelstva, byl uspesny a uznavany i starymi vcelari. Kdyz po zavreni vysokych skol 17.11.1939 byl rok doma, cast vcelstev odstehoval do lesa na hajovnu Vaverku a tam mel jeste vetsi vynosy. To bylo za valky, v dobe nouze temer o vsechno, velmi vitane, nebot rodina mela med nejen pro sebe, ale za med se dalo lecos vymenit. Pokud byl pozdeji zamestnan v Praze, jezdil casto i po valce domu hlavne za ucelem pecovat o vcelstva. Kdyz se prestehoval do Plzne, cast vcelstev si tam prestehoval a vcelari dal ve svych starych slamenych ulech. Je osudovou schvalnosti, ze jeho manzelka Buhunka je velmi alergicka na vceli bodnuti a pri vyssi davce by to mohlo mit tragicke nasledky. Proto jejich vcelstva musi byt umistena mimo jejich zahradu a chatu ( ve Stenovicich).
Oblekani : U nas doma jsme meli vsichni cturi kluci troje saty, tj. sako a kalhoty, kterym se rikalo podle toho k jakemu ucelu slouzily : kostyelni, skolni, domaci. Tak, jak se saty opotrebovavaly a my z nich vyrustali, kostelni se staly skolnimi a naposled domacimi.
Latku na obleky kupovala maminka v Sobeslavi a nebo v Jindrichove Hradci u znamych odporniku. Protoze jsme byli pocetna rodina, dali jsme obchodnikum utrzit a ti si maminky patricne vazili. Maminka pri kazde koupi " handlovala", smlouvala o cenu. Kdyz jsme byli vetsi, stydeli jsme se za to handlovani. Proto maminka zbozi hned po vybrani nechala zabalit, my jsme s tim vysli ven, ona zustala v obchode a handlovala i kdyz zbozi jiz bylo koupeno. Ono to pro ni bylo vic nez smlouvani, bylo to pratelske popovidani. Obchodnik to uz znal a rekl zpocatku cenu o nejakou korunu vyssi.
http://www.mzp.cz/ris/ekodisk-new.nsf/6d13b004071d0140c12569e700154acb/ecc538101a69257ac12570920042f65c/$FILE/str.%2039-56.pdf 1924 - 1997 JIRI VANEK 73 73 Vystudoval gymnazium v Tabore a zverolekarskou fakultu v Brne.
Hral amatersky na saxofon.
 1928 - 1971 ANNA FIDLEROVA 43 43 MIROSLAVA VANKOVA EVA VANKOVA 1926 - 1969 LUDMILA LUKASKOVA 43 43 pochazela z Vresne

Vytah z rodokmenu nalezenem na internetu. Jeky je vztah?

;;;;;;;;;;;;90. Ing. Vladko6 Rechcigel (Frantisek5, Karel Bor.4 Rechziegel, Antonin3, Frantisek2, Frantisek1) was born August 29, 1929 in Cesky Dub. He married Lidmila Lukaskova October 19, 1957. She was born March 28, 1932 in Vresna, nr. Veseli nad Luznici.

Children of Vladko Rechcigel and Lidmila Lukaskova are:
114 i. Vladko7 Rechcigel, born August 4, 1959 in Prague, CSR. He married Eva Vitova; born May 17, 1958 in Cerveny Kostelec.
115 ii. Jan Rechcigel, born February 2, 1966 in Prague, CSR. He married Xenie Wilckova; born January 17, 1968 in Havirov.

stranka: http://hometown.aol.com/rechcigl/myhomepage/diary.html
 1925 - 2008 MARIE KOTRBOVA 83 83     De :     bednarova.l@jhrnet.cz
    Objet :     Oznámení
    Date :     15 août 2008 14:48:15 HAEC
    À :     vanek@free.fr
Ahoj Pepo!
Chci Ti oznamit smutnou zprávu- 8.8. 08 zemrela nase mamka.
Stonala prakticky pul roku. 20.12.08 ješte ordinovala v diabeticke poradne v Bechyni.
23.12. jsme jí odvezli s bolestma v zádech a na hrudniku do nemocnice , kde byl postupne zdiagnostikovan lymfom v retroperitoneu. Absolvovala serii chemotherapie- doslo k ustupu nalezu, 3 tydny v kvetnu  pobyla doma, ale potom opet pro krute bolesti byla odvezena k hospitalizaci.
Byja zahajena bilogicka lecba,ale ale nador stale  rostl a metastazoval hlavne do plic.
Pro bolesti byla nasazen morfin a mamka tak postuopne chatrala, az zemrela- snad bez bolesti.
V tomto stadiu nemoci to bylo pro ni vysvobozeni.
Zdravim celou Vasi rodinu a tesim se , az si napisem nejake radostnejsi zpravy.
Ahoj Lida a kluci Bednari
17.8.2008:
Mamka se narodila 21.5.1925-takze ji letos bylo 83 let.
Lezela v nemocnici v Tabore na internim -kardiologickem odd u sveho kolegy a pritele obou nasich- prim dr Charouzka, ktery se o ni s celym tymeme az do konce skvele postaral. Celu dobu ji chodil li navstevovat kolegove a znami a my jsme, tam s Jrkou jezdily tak 2-3x tydne .
Marcu priletela v kvetnu a byla za ni take skoro denne az do sveho odletu-t.j. do 15.8:08-den pohrbu/ 2x si odlet  prebukovavala/
V zari az budete  v Hradci- ozvete se a urcite se domluvime .
Diky ahoj Li
. LUDMILA VANKOVA MARCELA VANKOVA JIRINA VANKOVA JAN BEDNAR RICHARD FAFLAK RADEK HAVLIK 1886 - 1916 JAN VONES 30 30 Jan byl postavou i celkem slabsi a mel byt doma ( Zlukov 31) hospodarem. Puvodne nebyl ani odvedeny, az ke konci prvni svetove valky, kdyz uz sli 17 a 18 leti, byl take odvedeny a padl pri dobyvani Premyslu v Polsku. Bylo mu taky 29 let ( jako vek skonu jeho bratra).
Jeho jmeno figuruje na pomniku ve Zlukove. 1882 - 1912 FRANTISEK VONES 29 29 Drahov kniha 3A snimek 7
kmotri: Josef Taraba rolnik v Drachove 6, Marie Tarabova manzelka Kmotra

Frantisek byl zamestnan na draze a pri posunu vagonu byl v Popeline smacknuty mezi narazniky vagonu a byl na miste mrtev. Bylo mu 29 let a chtel se brzo ozenit. 1854 VACLAV VONES svedek o prihlaseni se k otcovstvi  Kateriny Vonesove  narozene ve Zveroticich 22 Frantiskem Vonesem, jeho bratrem

Soupis obyvatel Zverotice k roku 1870 konzultovany v okr.archivu J.Hradec v zari 2008
Soupis obyvatel Zverotice 1880 JAN BEDNAR MARTIN BEDNAR RICHARD FAFLAK KAROLINA FAFLAK TEREZIE HAVLIKOVA KRYSTINA HAVLIKOVA FIDLER fidler@iol.cz
 PAVEL WIMMER ANNA VANKOVA 1944 - 2008 JAN SORS 64 64 Bezrucova 35837701 Jindrichuv Hradec - II

podle Jana Vanka nar. 1948 Jan Sors zemrel asi pred rokem : informace dana v rijnu 2009 FILIP SORS JANA SORSOVA JAN KOTZINA 1863 FRANTISEK VONES Sobeslav kniha 44 snimek 35
kmotri: Tomas Hanzal sedlak z Kvasejovic 12, Anna jeho manzelka

Soupis obyvatel Zverotice 1880 : uveden v cisle 40

Scitani obyvatel roku 1880, Archiv Tabor uveden Fr. Vones nar. 1863 jako orac ve Vlastibori 17, narozen ale ve Zveroticich. Muze jit o tutez osobu.

Soupis obyvatel Zverotice k roku 1870 konzultovany v okr.archivu J.Hradec v zari 2008,rok narozeni uvedeny je 1862
 1857 MARIE PAVLOVA psano  Pavlu ?
Soupis obyvatel Zverotice 1880 KATERINA VRANKOVA JAKUB PAVEL psano Pavlu 1880 MARIE VONESOVA Soupis obyvatel Zverotice 1880 1828 KATERINA DVORAKOVA MARIE PSENICKOVA JAN DVORAK 1866 ROZALIE SEMRADOVA Soupis obyvatel Zverotice 1880 1854 MATEJ SEMRAD Soupis obyvatel Zverotice 1880 1856 KATERINA BOCANKOVA Soupis obyvatel Zverotice 1880 MARIE KUBICKOVA VOJTECH BOCANEK 1880 FRANTISEK SEMRAD Soupis obyvatel Zverotice 1880 1888 KATERINA VONESOVA neni jasne, zda se prohlasil otec dodatecne ke svemu diteti nebo zda neslo o adopci.: "O pripis otcovnstvi zada ",
svedkove Vaclav Vones Zverotice 40, Matej Novotny  Zverotice 22 1884 - 1970 KATERINA FITLOVA 86 86 Pluhuv Zdar kniha 8 snimek 82
kmotri: Marie manzelka Jana Simka sedlaka z Visnoveho 24, manzel Jan

zila V Zalsi, v  Zavsi, v Hornim Bukovsku a v Mezimosti u Veseli nad Luznici
zem. 7.11.1970 v Plzni u dcery Bohumily, ve veku 86 let. Pohreb se konal 12.11. 1970 v Plzni kremaci.
Zivotopis : zpracovano volne podle rozhovoru z cervence 1970 vnukem Josefem Vankem ( nar. 2.2.1945)  dne 12.11.1970.
Vyrustala na rodnem statku v Pohori 10, u Kardasovy Recice. Statek o rozloze snad neco pres 100 ha. Po predcich se zde rikalo " U Hesu".Statek velmi dobre prosperoval. Ve vesnici byly tri vetsi usedlosti : U holubu, u Hejdu a u Veselych. O statku se vypravi, ze jeho drivejsi majitel, nikoli puvodni, protoze stavba pochazi pravdepodobne az ze 17 stoleti, ovdovel. Ozenil se podruhe, ale zanedlouho nato zemrel. Musel zemrit jeste mlad, jak vyplyva z toho, ze jeho jedina dcera z prveho manzelstvi nebyla po jeho smrti jeste plnoleta a dostala porucnika. Jeji macecha zacala na statku spatne hospodarit, byla marniva a budoucnost statku byla ohrozena. A tak porucnik se v zajmu statku rozhodl mladou Annu Hesovou rychle provdat. Jejim manzelem se stal Ondrej Fitl z Polste, od Jindrichova Hradce. ( je pohrben ve Zdare). Tak tedy vznikl rodicovsky par jejiho otce Frantiska Fitla.
Katerina Fitlova mela  jeste 4 sourozence. Pokrtena byla v Pluhovem Zdaru, kam chodila take 8 let do skoly. Jeji nejvetsi kamaradkou byla Anna Slancova, se kterou celou skolni dochazku sedavaly spolu. Dalsimi kamaradkami byla Johana Hospodarova a Kubickova, obe z Mostecneho, posledni ze statku u Hunolu. Anna Slancova byla o 3 mesice mladsi a pochazela z Pohore. Az do smrti zila v Drahotesicich, kam se provdala za Vonese, se kterym mela dceru a syna.  S Annou Slancovou byly velmi duverne kamaradky, " jedna bez druhe nikam sama nesla". Chodivaly tancovat nejcasteji do Recice nebo do Zdaru. sama vsak zadnou vaznou znamost do svatby nemela, " nepestovala to" nebyla na to, neumela se bavit. O napadniky vsak nouzi nemela. Velmi vazne se o ni zajimal ucitel z Dirneho Nohava. Psal ji zamilovane dopisy, doprovazel ji, ale ona ho vzdy odmitla, "nebyla na to". Dalsim jejim ctitelem by Karel Nehut ze Recice, ktery pozdeji bydlel na statku u "Bradacu" ve Zlukove, kam se prizenil. Ale ona ho nemohla ani citit.
Presto se ale vdavala ve 23 letech, podle tehdejsich kriterii tedy jako nezletila.  Ke snatku doslo spise z ekonomickych nez citovych duvodu.
Kdyz zustal jeji chot Vaclav Svaton jenom s matkou, potreboval nekoho, kdo by se o neho postaral, potreboval hospodyni. Nekdo mu dohodil Katerinu, pravdepodobne to byl hajny Zahour ze Zavsi. A pak jiz pouze jeji budouci chot pozadal jeji rodice o ruku, oni dali souhlas a byla svatba. Ale i sama Katerina dala ke snatku svuj souhlas. Chtela se totiz dostat pryc ze statku, kde jiz zil jeji bratr Josef se svou manzelkou. Bydlela tedy Katerina jiz s rodici na vymenku. Manzelstvi Josefa neskoncilo nakonec dobre. Jeho zena, Marie, za svobodna Prusova z Plasne, si za 1. svetove valky, kdyz byl Josef v poli, namluvila jakehosi chasnika ze statku a po stastnem navratu manzela z valky se po 8 letem manzelstvi dala rozvest. Deti nezanechali.
Svatba se konala 30.6.1908 v Pluhovem Zdare v kostele. Hostina byla v Pohori. Ze strany manzela se svatby zucastnil otec a sestra s malou dcerkou, dale pribuzni Rockovi - pani s dcerkou Helenou a Dvorakovi z Trebejic u Dirneho. Matka pritomna nebyla, byla doma v Zavsi. Svatby ze strany nevestiny se zucastnili oba rodice, obe sestry a bratr Josef. Za mladence ji byl jeji bratr Jan a druzicku delala Ruzena Prusova ( sestra Josefovy manzelky). Byl pritomen i Josefuv tchan pan Prusa.
Po svatbe zili v Zavsi, kde byl mlady manzel zamestnan jako " hospodarsky" na statku. Na statku take bydleli. Meli 2 pokoje, kuchyn a prislusenstvi plus mistnost pro sluzebnou. Jeho matka s nimi bydlela asi mesic, pak na opakovane zadosti sveho muze se odstehovala domu, do Hrosky. V Zavsi bydleli az do roku 1914. Pak byl manzel prelozen do statku v Hornim Bukovsku, kde vystridal spravce Cervinku, ktery byl degradovan a nastoupil misto neho do Zavsi. Tehdy meli jiz 2 deti. Nejstarsi syn Vaclav se narodil r 1909 a dcera Libuse v r. 1910. Asi 8 let bydleli primo ve dvore ( 2 pokoje a kuchyn) a pak se odstehovali do Zalsi. S prestehovanim byl spojen i sluzebni postup a z drivejsi funkce "hospodarsky" povysil na "spravce statku".
Kdyz po 1 svetove valce zacala parcelace a rozprodavaly se zbytkove statky, pronajl si muz u hrabete Osvalda Vratislava statek na Ovcine v Hornim Bukovsku. Za nekolik let prodal vsak hrabe statek jakemusi Bradacovi, ktery se vratil z Ameriky. Nato koupil manzel dum v tehdejsim Mezimosti, dnes Veseli n/Luznici, Tyrsova ctvrt ( "Rafanda") 369. Dum odkoupil od jakesi pani Sedlakove. Presne datum stehovani do Mezimosti si nepamatuje.
Vzpominky Josefa Vanka 1945:
Babicku jsem mel moc rad. Jako deti jsme travily prazdniny v Mezimosti spolecne s Libuskou a Zdenkem Pestu a Vaskem Svatonu, tedy s bratranci a sestrenici. Byly to opravdu nezapomenutelne zazitky, ktere jsme tam prozivali. Na Rafande jsme meli hodne kamaradu a delali jsme spolecne radu akci, divadlo, hrali ruzne hry, chodili na karasky na Vrse ( kopec pobliz, kde byly lomy), do lesa Klobasne, k Nezarce pod vidensky most atd. Domek na Rafande ,v Tyrsove ctvrti 369 byl pomerne maly : kuchyn, loznice, pokoj, sklipek a v prvnim patre , v podkrovi byla zrizena jedna mistnost, kde vsak nikdo nikdy nespal.
 1817 MARIE ANNA BROUKALOVA Puvodne jsme mel 1819, opraveno podle pana Broukala, napsal 9.10.2006
Vazeny pane Vanek,

na internetovych strankach jsem narazil na jmeno Marie Anna Broukalova v rodokmenu, ktery zpracovavate. Zabyvam se take rodokmenem. Dle mych nalezu v SOA Trebon se Marie Anna Broukalova narodila 18.6.1817 v Klenovicich 28 a dne 30.1.1838 si vzala Frantiska Vonese nar.1814.


S pozdravem


Milos Broukal 1878 MARIE SEMRADOVA Soupis obyvatel Zverotice 1880 1857 ANNA SEMRADOVA Soupis obyvatel Zverotice 1880
Sobeslav kniha 44 snimek 23 1861 MARIE SEMRADOVA Soupis obyvatel Zverotice 1880 1907 MARIE KOSTALOVA Volynska Ceska 1887 - 1967 FAFLAK 80 80 LUKAS KOTZINA KLARA KOTZINOVA MARCELA VEJBORNA Vanda SORSOVA LUCIE SORSOVA 1849 - 1873 MATEJ VONES 24 24 Sobeslav kniha 44 snimek 6
Soupis obyvatel Zverotice k roku 1870 konzultovany v okr.archivu J.Hradec v zari 2008
Sobeslav kniha 30 snimek 123 1851 MARIE VONESOVA Sobeslav kniha 44 snimek 12
Soupis obyvatel Zverotice k roku 1870 konzultovany v okr.archivu J.Hradec v zari 2008
 1892 - 1894 JAN VONES 2 2 Drachov kniha 10 snimek 217
narozen Drachov 12 1861 - 1861 FRANTISEK VONES 2m 2m Sobeslav kniha 44 snimek 31
Sobeslav kniha 30 snimek 58
 1866 - 1867 ROZALIE VONESOVA 1m 1m Sobeslav kniha 44 snimek 41 1844 - 1844 ANNA VONESOVA 1m 1m Sobeslav kniha 22 snimek 155 VACLAV BROUKAL KATERINA PETRU 1876 FRANTISEK BROUKAL ANNA SOUKUPOVA FRANTISEK BROUKAL 1814 FRANTISEK VONES Sobeslav kniha 22 snimek 125



 JOSEF VANEK 1857 - 1929 JAN VONES 72 72 Sobeslav kniha 44 snimek 23

Soupis obyvatel Zverotice k roku 1870 konzultovany v okr.archivu J.Hradec v zari 2008
Soupis obyvatel Zverotice 1880 : uveden v cile 40 jako celedin
Soupis obyvatel ZLukov k roku 1921 snimek 61 uveden jako majitel bytu ve Zlukove 31 JARMILA TRAXMANDLOVA 1888 - 1958 JOSEF VANEK 70 70 Drahov kniha 3A snimek 56
kmotri: Kaspar Kupka tesar v Ripci 43, Katerina manzelka

Soupis obyvatel ZLukov k roku 1921 snimek 61 uveden jako zet majitele bytu ve Zlukove 31
Pochazel ze Zlukova " U Kantoru"= Zlukov 40. Zil " U Tarabu" = Zlukov 31

Byl zamestnan u zeleznice jako podurednik 3. tridy (bez maturity) ve Slanem, v Suchdoli a pozdeji pokladnik nakladni pokladny v Mezimosti nad Nezarkou ( Veseli nad Luznici).
Rika syn Miroslav Vanek:" Tatinek nechtel slouzil nemcum a proto se pocatkem r. 1942 "hodil marod" - tak se to tehdy rikalo- a odesel na vlastni zadost do penze.  Pokud mu zdravi dovolovalo, stale vypomahal Jendovi v zemedelstvi nebot ho to velmi bavilo."
Chodil do realky v Tabore a presto, ze se velice dobre ucil, musel skolu opustit na doporuceni lekare; trpel pri dospivani velkou bolesti hlavy, tak mel pri dokonceni ctvrteho rocniku povolenou vujimku, ze chodil do skoly delat jen zkousky. Pak skolu opustil a byl zamestnan u zeleznice jako podurednik. Nastoupil ve Slanem a udelal si predepsane zkousky i statni zkousku z nemciny, jak to tenkrat bylo u drahy nutne. Kdyz byl za prvni tridu u odvodu odvedeny, byl uz uplne zdrav a jako cetar ( ruksfyra) slouzil pri okupaci v Bosne (pozn. viz Miroslav Vanek, tvrdi, ze se jednalo o 3 letou prezencni sluzbu pred vypuknutim valky, tato verze se zda pravdepodobnejsi) .
Pritom byl zamestnan zase u zeleznice a slouzil jako stanicni mistr v Suchdole nad Luznici, kde se mu narodil druhorozeny syn Jan.
Po tragicke smrti bratra M. Vonesove , Jana Vonese se prestehovali ze Suchdola do Zlukova, jelikoz statek se tak ocitl bez hospodare.
Prikoupili asi 3 ha poli.

1845 - 1845 VACLAV VONES 1m 1m Sobeslav kniha 22 snimek 156 1825 MATEJ SEMRAD (jedno dítě) (jedno dítě) Zelow, Polsko ZUZANA BEDNAROVA 1840 - 1841 JAN VONES 1 1 Sobeslav kniha 28 snimek 54
psotnik 1841 - 1844 TOMAS VONES 2 2 Sobeslav kniha 22 snimek 152
 Created using GenoPro® Click for details.