Klikněte pro zvětšení/zmenšení velikosti obrázku GenoMapy Skrýt tento rámec GenoMapy

GenoMapa: Svaton Matej

PLEASE NOTE: If you do not see a GRAPHIC IMAGE of a family tree here but are seeing this text instead then it is most probably because the web server is not correctly configured to serve svg pages correctly. see http://developer.mozilla.org/en/docs/SVG:Server_Configuration for information on how to correctly configure a web server for svg files. ? biologické dítě rodiče biologické dítě rodiče rodiče rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě biologické dítě rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě rodiče biologické dítě biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě rodiče rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče rodiče rodiče biologické dítě rodiče rodiče biologické dítě biologické dítě rodiče biologické dítě rodiče ovdovění (tři děti) m. Hroska okr. Rychnov nad Kneznou 36 , 25.8.1874, 2. muz manželství manželství (sedm dětí) Pohori u Opocna 5 a 70 a 41 pozdeji, 1. zena, m. cislo 411850 manželství (čtyři děti) Pohori u Opocna 88, 1824 ovdovění (čtyři děti) m. Pohori u Opocna 41, 1873, 2. zena, vdovec manželství (dvě děti) Pohori u Opocna 100, 1878 m. 41 manželství (jedno dítě) Mezirici 30 manželství (jedno dítě) Hroska 36 manželství 1852 manželství (jedno dítě) Hroska 36, 1. muz, 1866 manželství 1873 manželství (jedno dítě) Trnov 36 manželství 1898, Pohori u Opocna 41 manželství (jedno dítě) Domasin 12 manželství (jedno dítě) Bily Ujezd 4 1826 - 1826 VACLAV SVATON 16d 16d Matriky Zamrsk CZEC0004D_120-7_M_00045.JPG
Matriky Zamrsk CZEC0004D_120-13_M_00025
6780 Pohori  1784-1834 Z 1851 - 1939 VACLAV SVATON 87 87 120-3841 Opocno 1841-1877 N a index
CZEC0004D_120-3861_M_00059.JPG
kmotri: Katerina manzelka Hermana Jezka, Josef Dvorak

Kniha skolni dochazky V Pohori , archiv Rychnov nad kneznou : otec Jan Svaton, reznik. To bude zrejme omyl nebot v oddaci matrice je oddavany Vaclav uveden jako reznik a jeho otec jako chalupnik z Pohori oba z c 5:
210 Bily Ujezd 1841-1875 O
CZEC0004D_6-3960_M_00110.JPG
120-3841 Opocno 1841-1877 N
CZEC0004D_120-3861_M_00059.JPG 1876 - 1928 MARIE SVATONOVA 52 52 Pri scitani obyvatel roku 1921 uvedena v Hrosce c 3
or. Pohori u Opocna ? liv.Hroska 3. Pan Novotny  na str. 3 uvadi ale:  " z Hrosky 36"
Ale ve staveni 36 v te dobe zili manzele Koskovi ! Jen jedna poznamka ma souvislost s prijmenim : oodavajici knez Joza Svaton : viz staveni 36. 1878 FRANTISKA SVATONOVA NEMECEK 1827 - 1864 ANNA HUSKOVA 37 37 CZEC0004D_120-7_M_00046.JPG
kmotri: Josef Prokop, Jan Holanec

u dcery Anny uvedeno, ze matka pochazela z cisla 42 1850 ANNA SVATONOVA Kniha skolni dochazky V Pohori , archiv Rychnov nad kneznou : otec Jan reznik
120-03861 1841-1877 N
CZEC0004D_120-3861_M_00052.JPG 1867 - 1931 JOSEF SVATON 64 64 byl to farar o nemz se mluvilo v rodine,  zil v Bizhradci, kde casem pusobil jako administrator ( tj. zastupujici knez).
narozen pred snatkem
Bizhradec v severnich Cechach.

Udaj o Byzhradci pochazi od Kateriny Fitlove, neni asi presny nebot v Byzhradci fara nikdy nebyla.
Ale :

V kronice Hrosky od Josefa Novotneho nachazim zapis : snatek Josef Kosek nar 29.12.1868 a Frantisky Javurkove nar. 1866, snatek  roku 1891 : oddavajici knez manzelu Koskovych je Joza Svaton, administrator v Prepychach a M. Sedlackova z Bileho Ujezdu 26.

Soucasna adresa :
P. Pavol Bazár CM - administrátor
Farní úrad 1,
517 32 Prepychy
Pan Bazer na moji zadost v roce 2004 provedl pruzkum , ale na jmeno Josef Svaton nikde nenarazil.


archiv Vaclava Petraska, muzeum Klatovy, vypsano v lednu 2005 : je zde tento zapis :
"Svaton z Pohore Josef nar 11.7.1867, ord. 19.7.1892. 1917 pensionovany farar ze Svateho Vita ( Korutan). Zije v Opocne."
Datum narozeni z archivu souhlasi  s udajem p. Petraska.
Odpoved z kralovehradecke dieceze na muj dotaz  duben 2005
Vážený pane Vanku,
    jméno P. Josefa Svatone se nachází v Catalogu cleri poprvé v roce 1916, kde je uváden jako penzionovaný knez z jiné diecéze žijící v Královéhradecké diecézi.
    1917 - 14. 9. 1919 uveden jako knez žijící ve farnosti Opocno
    od 15. 9. 1919 do 30. 6. 1920: prozatimní katecheta meštanské školy chlapecké ve Smiricích (farnost Holohlavy)
    od 1. 7. 1920 do 31. 3. 1921 administrátor farnosti Prepychy
    od 1. 4. 1921 do 31. 10. 1921 administrátor farnosti Nový Hrádek
    od 1. 11. 1921 do roku 1928 nejprve jako administrátor pozdeji jako farár (1923) farnosti Dušejov u Jihlavy
    1929 do 1930 byl na lécení v Praze
    1931 do  své smrti 23. 11. 1931 Nemecký (dnes Havlíckuv) Brod (in instituto dementium)
V príloze Vám zasíláme kopii Schematismu, kde je také uvedeno místo, kde pusobil pred príchodem do královéhradecké diecéze. S pozdravem mons. Josef Rut, kanclér

Kneží v Dušejove

1859 - Josef Cížek
1874 - Václav Oliva
1892 - František Puchmajer
1893 - Jan Vanek
1906 - Augustin Ždárský
1914 - Josef Novák
1921 - Josef Svaton
1927 - Jan Macek
1932 - Václav Havrda
1937 - Jan Varhánek
1940 - Jan Prokeš
1957 - Bohumil Cerný
1957 - František Král
1959 - Bohumil Cerný
1967 - Josef Blahník
1969 - Zd. Krištan Nemecek
1977 - Václav Pospíšil
1978 - Martin Srubjan
1979 - Josef Blahník
1983 - Jaroslav Moštek
1998 - Henryk Goraus

tez
http://morfeo.centrum.cz/index.php?q=holohlavy+svaton&mt=2&tt=2&mts=1&sec=mor&cat=&skin=centrum&old_q=845d7a47&submit.x=22&submit.y=6

Pametní kniha náboženské obce církve ceskoslovenské v Holohlavech
první cást - rok 1920
Zpet na hlavní stránku
Pametní knihu r.1921 zacal psáti a pokracoval zdejší farár C.C.S. Cenek Brebis.
Týž zapsal zprávy za léta 1929 až 1932 ( když farár Mazura asi pro churavost tak neucinil ) <
  Z knihy uvádím výpis duležitých událostí. Vynechávám popis bohoslužeb, prednášek hostu, valné hromady, zájezdy, slavnosti atd.



Rok 1920

  Dne 8. Ledna r. 1920 v Národním dome na Smíchove 140 hlasy reformních kneží bylo odhlasováno založení samostatné národní církve ceskoslovenské….. Pro uskutecnení reforem v živote církevním mluvil v Habrine a Racicích již 21. prosince 1919 J. Krkoška. Prednáška jeho setkala se v obou osadách se souhlasem.
  Dne 11. ledna 1920 zavítal do Jaromere spisovatel Bohumil Zahradník – Brodský ( katol. farár v Oubenicích, pozdeji odborový rada pri min. školství a nár. osvety v Praze, s K. Farským z hlavních zakladatelu církve csl. ). Církev se zacala v Jaromeri vzmáhat hlavne pusobením tamejšího kaplana Aloise Kuríka, který byl zvolen prvním farárem. 5. kvetna 1920 prišel do Holohlav na prednášku. Setkal se s porozumením, protože místní dekan Jan F. Seidl, pán bohatý, pohodlný a ctižádostivý, zásluhou príbuzného dvorního kaplana Seidla ve Vídni postupoval v hodnostech. Mel plno funkcí a vyznamenání a tak zlobil se na každého kdo mu ruky nepolíbil a tituloval jen pane dekane.. Všechna jeho vyznamenání ohlašoval z kazatelny jeho synovec Jan Ladislav Petrásek. Mel sice méne titulu, ale vystupoval povýšene a panovacne, zvlášte ve škole vuci pokrokovým ucitelum. Neter dekanova Olga Seidlová dobre se k nim hodila a tak se stalo, že obcané holohlavští ochotne se chápali príležitosti vymaniti se z poddanství techto pastýru.
  Po prednášce A. Kuríka byly vyplneny první prihlášky k církvi csl. Cilou agitaci pro prestup provádeli dum od domu zvl. Josef Zilvar ml., Josef Merkl, Václav Machácek, Josef Pultr a Josef Klouza. mladší clenové csl.
   Dne 13.5.1920 v Jaromeri a odpoledne u školy ve Smiricích promluvil knez Emil Dlouhý – Pokorný z Prahy. Úcast zvlášte z okolí byla cetná, proti pravdivým vývodum recníkovým nikdo nekladl námitky. Zvlášte našemu lidu se líbily ceské bohoslužby. Holohlavští meli príležitost jim obcovati v nedeli 30.5.1920. Prijel se zpeváckým sborem A. Kurík z Jaromere. U lípy proti Voženílkove hostinci byl postaven vkusný oltár, zpev doprovázela Macháckova hudba racická, srozumitelná slova ceské bohoslužby a kázání pravdivá, uprímná, pusobily tak, že vzrustal pocet tech, jež katol. kneží prezdívali odpadlíku, sektáru, koukole, padavek atd. Po první mši bylo clenu c.csl. v samotných Holohlavech pres tri sta.

  V pozvání na clenskou schuzi 19.6.1920 byly jmenováni rodiny neb jednotliví clenové :
  Josef Tucek c.11, Václav Tucek, Josef Tucek ucitel, Frant. Kotlant, Jos. Pultr c.79, Václav Merkl, Josef Klouza, Novákovi, Fr. Antoš, Mergl u Brodku, Rudolf Andrýs, Václav Andrýs, Jirousek, Kroupa Jos, V. Sehnoutka, Pácalt c. 18, Hlava Jan, Plšek, Al. Šprynarová, Hloušek, Mach, Andrejsek Karel, Kocián, Pácalt Jos., Kucera Václ., František, Jan,Rehák Václ., Truhlár Ant., Novák Václ., Capek, Srkal Fr., Vanek, Jelínek K., Jošt, Kábr, Radon, Palaš, Valášek Fr., prokop Vojtech, Bureš Jos., Matejícek Jos., Šafránek, Pultr Jos. z c. 22., Vítek, Hlavatá Václ., Šprynarová, Rydlovi, Andrejse Fr. z c. 54, Carda, Voltrovi, Kolín Jos., Remešová, Šprynarová Josefa, Šramarová, Plšek, Cerný Jan, Knejp, Jambora Václ., Homolková, Chlupatý K., Šifta, Hlava, Šubrtová, Vognar Josef, Vognarová Kater., Šlejharová M., Pavlova Bož., Tauchman Ant., Horákova Anna, Šrámek Fr., Bezvoda, Zverina, Tomek. Ve schuzi 1.6.1920 v sálu Tuckove byl zvolen první církevní csl. výbor takto:
  Predseda: Andrýs Rudolf, pozdeji po jeho resignaci Sehnoutka Václav
  Místopredseda: Kopecký František
  Jednatel: Zilvar Josef ml.
  Pokladník : Merkl Josef
  Clenové výboru: Tucek Václav, Pácalt Josef, Dušek V.
  Tento výbor zastupoval církev až do valné hromady 6.6.1921

  Na první schuzi 3.6.1920 podali žádost k patronátnímu úradu ve Smiricích o svolení konati csl. mši svatou o pouti 27. cervna v holohlavském kostele. Po dotázání v Hradci Králové odpovedeli ,,Žádné ceské bohoslužby se nekonají“. Dále žádali o pridelení bytu v místní fare, ani tato žádost nedopadla príznive.
  O pouti se mše konala u lípy, v ceštine místo nesrozumitelné latiny a to se lidem líbilo. Hned po mši spechal A. Kurík do Jaromere, kde týž den po velkém táboru lidu byl zabrán hlavní kostel sv Mikuláše pro církev csl. Katolíci chodí do kostela sv. Jakuba.
  Výboru bylo jasné, že je potreba zrídit samostatnou duchovní správu v Holohlavech. J Farský je odkázal na katol. kaplana v Prepychách u Opocna Cenka Brebise (.* 25.2. 1893 ) 1.srpna 1920 dojeli Jos. Zilvar a Jos. Merkl za Brebisem a ten místo faráre prijal.
  10.8.1920 se nový farár predstavil na výborové schuzi kde byla sepsána dekanskému úradu žádost za spoluužívání holohlavského kostela za techto podmínek:
  1. ve všední dny csl. mše u vedlejšího oltáre
  2. v nedeli u velkého oltáre csl. mše devátá a každou tretí nedeli mše velká
  3. používání ke mši a k obradum místních rouch, nádob, varhan, zvonu
  4. volný prístup k matrikám k vypsání potrebných dat
  Odpoved výbor žádá behem dvou dnu, jinak by predpokládal, že dek. úrad souhlasí.
  Dekan neodpovedel, jeho návodem kaplan Petrásek na schuzích fanatizoval a k boji pripravoval organizované lidovce ( klerikály ), až dojde k zabírání kostela.
  Knez Brebis cinil prípravy k stehování na dekanství ( faru ), jinde místo nebylo. Ješte 18.8.1920 se konala schuze, avšak vlivem Petráska byt uvolnen nebyl.
  Dne 19.8.1920 došlo ke stehování z Prepych casne ráno prijely 2 povozy a kocár ( pujcili Tucek Josef, Machácek a Merkl ) s nimi prijel nejstarší 70 ti letý clen církve csl. z Holohlavech, obchodník František Antoš. V Holohlavech a okolí bratri Zilvar, Machácek V., Pultr Josef sháneli na 7 hod. vecer lid k uvítání csl. faráre.. K jeho uvítání dostavili se též clenové církve z Jaromere. Tento výbor privítal svého faráre a chystal se žádati dekana o propujcení bytu. Ale na dekanství byli na tento den pripraveni, vchod byl dovnitr zatarasen, dvírkami vzadu byli pak na heslo vpoušteni obráncové, zvlášte Orlové. Círk. výbor marne cekal u hlavního vchodu, že bude otevreno. Zástupy lidu se množily a nevole rostla ješte více, když na dané znamení z dekanství zvoník Voltr zacal šturmovati na poplach, aby se sešli verní katolíci k obrane dekanství. Brzo mu v tom bylo rozcileným davem zabráneno, a on byl na míste potrestán. Byl to ovšem trest, který trpel za katol. duchovní. V tom práve prijely vozy s nábytkem csl. faráre. Ac katolíku bylo ve farnosti na pet tisíc, sešlo se jich na poplašné znamení jen málo, byli sice ozbrojeni klacky a kyji ( Štepán z Holohlav i okovanou otkou ), ale byli odzbrojeni. Hudební kroužek hrál na privítanou, a círk. výbor po marném cekání u dverí odešel dále, uradit se co cinit s nábytkem faráre. Dav byl rozhneván, že ani jeho zástupci nejsou vpušteni k vyjednávání a zacal za zvuku hudby dvere páciti. Trebas zevnitr byly zatluceny skobami a sepreny žehlícím prknem strídave zatežovanými telem kaplana a hospodyne prece nevydržely a lid za jásotu naplnil prostornou chodbu. V zastoupení nemocného ( na oko ) dekana vyjednával s círk. výborem kaplan Petrásek. Zpecoval se dáti svolení k nastehování nábytku. Jednání znemožnující svým krikem služka Justina Jiravová byla starostou br. Rudolfem Andrýsem odstrcena. Petrásek vida nezbytí, dovolil nastehování nábytku na chodbu a dovolil druhý den vykliditi pro byt kancelár – pokoj pri vstupu do dekanství první na levé strane. ( Na podzim pak dekan vyprázdnil i sousední klenutou místnost, bývalý archiv, ze strachu pred lidem ). Pak lid žádal o vydání klícu od kostela. Petrásek vida, že lid se nerozejde, že nepomohlo ani objevení se ,,nemocného“ dekana v košili, umele omdlévajícího, po dlouhém vykrucování v nemž je mistrem, klíce farári Brebisovi prece vydal. Prítomný strážník mistr p. Bouberle ze Smiric pravdive doznal, že bylo jednáno bez ohrožení bezpecnosti osob i majetku.
  Z dekanství odebral se lid do kostela, kde promluvil farár Brebis o významu této chvíle, slíbil shromáždeným poctivou práci o duchovní obrození zásadami církve csl., s nadšením zpevem zapen byl svatováclavský chorál a hymna ,, Kde domov muj“ (na varhany hrála p. Kovandová z Jaromere, která i pozdeji chodila se zpeváky z Jaromere obstarávati zpev pri pohrbech a oddavkách. V nedeli a svátky témer tri ctvrte roku hrál na varhany ucitel v Rodove Jan Beran, až trvale jme získali br.Adolfa Šimka pekare ve Smiricích. ) Bylo již hodne po desáté hod. vecer, když lid uspokojen v úplném klidu se rozešel.
   Druhý den v pátek 20.8.1920 byl kostel ozdoben prapory a konala se zde první csl. mše svatá. Katolický kneží sice prohlašovali, že po ,,odpadlíkovi“ do kostela nevkrocí, ale týž den pri katol. pohrbu mši sloužili a nic se nestalo. ( od této doby používali zdejšího kostela s námi až do kvetné nedele 9. dubna 1922 nepretržite a celkem svorne, až bisk. Konsistor v Hradci Králové rozhodla jinak ). Rovnež v pátek vecer byl katol. fanatiky kostel zbaven svící, prádla a rouch, tyto odneseny na dekanství. Rozjitrený lid v sobotu 21.8.1920 ráno vymohl si však vrácení vecí do kostela a trvalé propujcení nutných predmetu k porádání bohoslužeb. Pri jich predání byl sepsán protokol kde kaplan Jan Petrásek prohlašuje, že veci vydává pod nátlakem. Pri sepisování protokolu vešel do místnosti hradecký kanovník profesor semináre Th. Dr.Fr. Šulc. Prišel , aby zastrašil csl. faráre - pred 6 roky svého žáka – a sestavil s ním protokol, ale odešel rozhneván s neporízenou..
   Protože se mluvilo o vcerejším vykradení kostela i o tom, že vecer prijdou Orlové z Hradecka vystehovat csl. duchovního z fary, shromáždilo se 21.8. vecer v Holohlavech takové množství lidu, že na dekanství byli prestrašeni a kaplan Petrásek ujistil círk.. výbor, že se nic nechystá a prosil, aby lid se rozešel.

   V okolí se konaly informacní prednášky, první byla 9.9.1920 v Rodove, kde pricinením ucitele Berana usporádána byla akademie, do církve csl. se prihlásilo tretina obce. 8.12. konal v Rodove br. C. Brebis druhou prednášku, prihlášky vyplnila již polovina obce a zvolen byl první místní církevní výbor takto: predseda: Jaroslav Soucek rolník c. 36, místopredseda: Josef Vojtech zedník c. 37, jednatel: Bedrich Kuhn ríd. ucitel ( za krátký cas na nátlak ženy vrátil se k Rímu ), pokladník: Václav Cerný rolník c. 43, clenka: Anna Horáková c. 49,
  Dne 11.zárí mluvil duchovní v Úpici, dne 24. zárí v Holohlavech ( círk. výbor zvolen již 1.6.), dne 26.zárí v Cernožicích, kde hnutí C.C.S. utešene rostlo prací Rudolfa Daška krejcího c.9, Anny Pultrové rolnice c. 42 pokladní, Fr. Holmana zrízenci dráhy
  Je zajímavé, že do církve csl. témer všude hlásili se lidé chudší a inteligence ( pokud není bez konfes.), kdežto kapitál držel se Ríma.
  Téhož dne konána prednáška v Habrine, a podruhé 10.12.1920. Úcast pri obou byla malá, ale prece se podarilo dosáhnouti a prekrociti v obci polovinu.
  Církevní výbor Habrinský: predseda: V. Skorepa obuvník c. 86, legionár, místopredseda: Jodsef Bukac rolník c. 18, jednatel: Rudolf Radon ríd. ucitel, pokladník: Josef Andrejs domkár, clenka: Anna Haková

   Dne 24.ríjna 1920 vítala naše obec ve svém stredu br. Farského, který v 9 hod. konal bohoslužby v hol. Kostele, a odpoledne ve 2 hod. mluvil na táboru ve Smiricích. Pravá strana sedadel v mestské dvorane byla obsazena lidovci z celého kraje zagitovanými, prednášejícího ustavicne krikem vyrušovali. Jejich proti recník kanovník Šulc z Hradce Král. nedovedl niceho z prednášky vyvrátiti, a když se chystal br. Farský dáti odpoved na jeho ,,vývody“, vyzval katolíky k odchodu. Ve Dvorane zustali pak prátelé církve csl. a nechteli poslouchat námitky dekana Kousala z Horic ( kdysi kaplana v Holohlavech ). Doslovem místního faráre, jenž slíbil co nejdríve ve Smiricích zahájit vyucování nábož. csl. byl zdarilý tábor ukoncen a prihlášek pribývalo. Pro církev ve Smiricích horlive agitovali br. Václav Rypl delník, br. Václ. Slezák strojník, a po prednášce br. Farského též br. Jirí Lefnar továrník.. V listopadu 1920 pocet clenu dosahoval 500 a bylo treba círk. výboru k organizaci díla. Byl zvolen 29.12.1920 v hotelu Andrejsek takto:
  predseda: Ing Fr. Brzek, reditel cukrovaru, místopredseda: Václav Slezák, strojník c. 52, jednatel: Adolf Šimek, pekar c. 197, pokladník: Fr.Špacek, skladník, clenové: Jirí Lefnar továrník, Marie Julišova ml. c. 11, Václav Kroupa delník c. 187, Barbora Pospíšilová žena strj. zámecníka c. 213, V. Nepokoj klempír legionár, Václav Rypl delník c. 169.
  Pak pocet clenu vzrustal, pri scítání lidu 16.2.1921 cinil 1024.

  Dne 23.11.1920 prednášel duchovní na protiklerikálním táboru v Prepychách, kde na popud administrátora Svatone ztýral zfanatizovaný lid evang. ucitele Jánského, jenž dle usnesení konference ucitelu odstranil kríž ze školy. I tam naše hnutí zakotvilo a získalo na clenu, zase jen z lidí chudých.
  Spoluužívání kostela v Holohlavech v 1920 konalo se celkem v klidu, protože církev csl. zde, ac ve vetšine, prece ustupovala a volila k bohoslužbám takovou dobu, kdy byl kostel volný. Nekterí katolíci, když cestou z kostela potkávali naše verící, propujcili se casem sice k nekrestanským výrokum, ale tito nebyli mnozí. A také nemohli být lepší, než jejich pastýri: Dekan Seidl – vedom své porážky – štítil se našich clenu, utíkal pred csl. farárem i pred kostelníkem K. Chlupatým, a po každém takovém setkání na dekanství v kuchyni zle rádil, plakal a prosil P. Marii a všecky svaté, aby už to ukoncili. – Stejne jednal kaplan Petrásek. Tak napr. na slavnost posvecení chrámu v Holohlavech, když po 10. hod. csl. farár odcházel od hlavního oltáre, na nemž jsme meli svoje svíce a u oltáre cekali snoubenci na oddavky, katolíci byli pred kostelem, tu kaplan Petrásek nevyckav ani konce záverecné modlitby lidu a vykonání oddavek, prihrnul se v plaviálu s kropácem k oltári a kropil naše príslušníky. Lid náš byl tímto jednáním velmi rozjitren. druhého dne volal pak dekan cetnictvo – a vecer shromaždovali se na dekanství ,,lidovci“ s holemi, jich deputace vnikla i do bytu csl. faráre, hádat se s ním. – klid byl opet porušen a círk. výbor byl nucen upozorniti okres. politickou správu ve Dvore Králové na toto provokacní jednání rím. katol. duchovních s prosbou, aby byli durazne napomenuti k snášenlivosti.

  Kostel sv. Václava na Chlomku.
  Príslušníci C.C.S. v Habrine chteli mít také csl. bohoslužby na Chlomku, kde jest filiální kostel sv. Václava. Žádali dek. úrad v Holohlavech o svolení k spoluužívání, byli však odkázáni na bisk. konsistor v Hradci Králové, jejíž zamítavé stanovisko bylo habrinským dobre známo, proto nenápadne si opatrili klíce a na Boží Hod vánocní26.12.1920 konal na Chlomku br. farár Brebis první csl. bohoslužby. Z Holohlav šel na Chlomek velice cetný pruvod s Kroužkem hudebním. Na varhany hrál - a dosud hraje a zpevy cvicí a pri pohrbech rídí br. Rud. Radon, ríd. ucitel v Habrine. Až do 9.4.1922 používaly tohoto kostela obe církve spolecne, od té doby rím katolíkum Hradecká konsistor spoluužívání zakázala. Pri pohrbu napr. zpeváci byli v kostele, cást verících, rovnež mrtvola, ale mše byla sloužena pred vchodem venku – když kostel je od nás, ,,kacíru“ znesvecen.

  Soudní spory o kostel v Holohlavech
  Dekan Seidl, znalec paragrafu, když nezvítezil proti naší církvi pomocí lidovcu a Orlu, prikrocil k soudum. 19.8.1920 došla okres. soudu v Jaromeri Žaloba o zrušenou držbu.
  Žalováni byli
Vinc. Brebis csl. farár v Holohlavech, Andrýs Rudolf starosta, Zilvar Josef syn rolníka, Tucek Václav rolník, Prokop Vojtech rolník, Merkl Josef syn rolníka,
  že 18.8.1920 vnikli na dekanství v Holohlavech, vynutili a osvojily si klíce od dek. úredních místností a od kostela atd.. Soud dal místo nároku obžalovaných, že dekan je docasným správcem kostela a ne majitelem, a nejde v tomto prípadu o omezení držby, nýbrž o otázku verejnoprávní, zda církev csl. je oprávnena používati kostelu a náradí církve rím. katolické – útraty soudní musel platit dekan.

  Spor o matriky 1920 Protože príslušníci C.C.S. neradi se stýkali s katolic. knežími pri žádání matricních listu a byli od techto premlouváni, podal csl. farár žádost o spoluužívání matrik k okr. polit. správe vw Dvore Králové. Hejtman Pacovský, opíraje se o stát. církve ceskoslovenské ze dne 15.3.1920 narídil dekanu, aby denne od 9 – 11 hod dopol. byly matriky csl. duch. správci uvolneny. Dek. úrad neposlechl omlouvaje se podáním rekursu a kaplan Petrásek slíbil, že matric. listy budou csl. príslušníkum ochotne a bez urážek vydávány. ( Slibu však nesplnili, a proto došlo 15.1.1921 k násilnému zabrání matrik )

  Vyucování náboženství
  Již v zárí 1920 zapocalo vyucování, v I. pololetí v každé tríde 2 hodiny týdne, ve II. pololetí pro velký vzrust poctu žactva a tím i tríd mohl vyucovat jen 1. hod. týdne.. Císlo platí na konci škol. roku 1920 / 21:
Holohlavy 2 oddelení - 106 žáku, Cernožice 2 – 61, Habrina 1 – 46, Racice 1 – 17*, Rodov 1 – 23, Semonice 2 – 61, Lužany 1 – 43, Smirice 6 – 228, Vlkov 1 – 32*,
  *) Žáci z Racic zúcastnili se vyucování v Rodove, dítky z Vlkova docházely do školy ve Smiricích. Protože žádná ucebnice není dosud vydána, meli žáci jedinou pomucku Nový Zákon vydání Králického.

  Rozpocet r. 1920
  Duchovní za srpen nežádal niceho, za zbytek roku mel 800 Kc mesícne. Dobrovolný varhaník Jan Beran hrál bezplatne, kostelník K. Chlupatý a hrobarka Kucerová meli dobrovolné príspevky pri círk. funkcích. Potreby kostelní obstarávány byly z príspevku clenských.
   Financním základem byl výtežek ze sbírky na Husuv fond v Holohlavech – asi 480 Kc. V Ríjnu a zárí príspevkem 3 Kc mesícne vydržovali duchovního príslušníci z Holohlav, v listopadu a prosinci, kdy se vybíraly príspevky a v ostatních obcích, cinil mesícní príspevek 2 Kc mesícne.
   Rozsah farnosti r. 1920
  Protože v sousedství mimo br. faráre v Jaromeri žádný duchovní nebyl, náležela k csl. fare v Holohlavech zbývající cást okresu jaromerského.
  Populace r 1920 nebyla cetná, protože hnutí C.C.S teprve pocínalo ( Všech clenu bylo na konci roku asi 9 set. ) Oddavek - 10, krtu – 19, pohrbu - 4
Dekan Jan František Seidl

  prijel do Holohlav 29.9.1912 s doprovodem cernilovského banderia jako velmož, ale brzo po slavném uvítání vzpomínáno bylo výroku clena banderia, že jej vyprovázeli proto až k nám, z obavy, aby se snad ješte nevrátil. Byl panovacný, popudlivý a svárlivý, takže nesnášel se ani s kaplany a po krátkém pobytu kaplanu Gotharda Srpa a Stanislava Kordule, omezil se na kaplana Jana Petráska ( syna své sestry ), který mu jedine vyhovoval. Zvyšování nájmu z polí, casté sbírky na ruzné úcely a hlavne cinnost politická odcizovala ho valné cásti osadnictva. Jeho bratr byl vlivným cinitelem u císarského dvora, takže se o nem ríkalo, že má znacnou moc. Po pádu ríše a dynastie obrátilo se rozhorcení i proti nemu, takže vlastne hodne prispel k tomu, že vetšina jeho osadníku prihlásila se ku tvorící se církvi ceskoslovenské. Zákon o dlouholetých pachtech a rozdelení verících omezilo jeho príjmy a i jinak klesala jeho autorita u osadníku vlastních, takže rozmrzen odešel 30.11.1927 na odpocinek a z obce se odstehoval do Lysé nad Labem kde i zemrel.
Opsáno z holohlavské kroniky.
 1790 - 1866 ANNA CERNA 76 76 CZEC0004D_120-6093_M_00048.JPG 1853 - 1853 FRANTISEK SVATON 3m 3m CZEC0004D_120-3861_M_00067.JPG
kmotri: Frantisek Jezek ucitel v c. 46, Josef Dvorak zahradnik v c 43
CZEC0004D_120-6093_M_00025.JPG 1855 - 1941 KATERINA SVATONOVA 86 86 1858 - 1858 JOSEF SVATON 25d 25d CZEC0004D_120-6093_M_00031.JPG 1860 - 1884 JAN SVATON 24 24 Kniha skolni dochazky V Pohori , archiv Rychnov nad kneznou : otec Jan chalupnik reznik
120-03861 1841-1877 N
CZEC0004D_120-3861_M_00099.JPG 1843 FRANTISKA HUSKOVA CZEC0004D_120-3861_M_00014.JPG
kmotri: Marie manzelka Josefa Prokopa, Jan syn Jana Dvoraka 1869 - 1942 MARIE SVATONOVA 72 72 narozena pred snatkem
1. udaj  Zamrsk
2.. Dcera Marie nalezena v archivu v Rychnove nad Kneznou : kniha skolni dochazky v Pohori u Opocna. Otec uveden jako  Jan, Pohori 41 1847 - 1939 MARIE VRZAKOVA 92 92 CZEC0004D_120-3861_M_00037.JPG
kmotri: Anna manzelka Josefa Solce, Anna manzelka Jana Baska 1877 - 1951 FRANTISKA SVATONOVA 74 74 1. udaj Zamrsk
2.Nalezeno v archivu v Rychnove nad Kneznou : kniha skolni dochazky v Pohori u Opocna.
snatek zrejme 5.5.1898 JOSEF MEVART najemnik hospody Skrovarovny v Pohori 100 KATERINA KUPKOVA VACLAV MEVART 1883 - 1884 VACLAV MEVART 1 1 1884 JOSEF MEVART 1873 ALZBETA SVATONOVA 1. udaj : Zamrsk
2. udaj
Nalezeno v archivu v Rychnove nad Kneznou : kniha skolni dochazky v Pohori u Opocna. Otec Jan Pohori 41.
Zacatek skolni dochazky : 1.9.1879 1837 - 1874 FRANTISEK DRASNER 37 37 katolik, nekde "Drasnar"
210 Bily Ujezd 1841-1875 O
CZEC0004D_6-3960_M_00110.JPG KATERINA KOHLEROVA JOSEF DRASNER 1868 - 1868 ANNA DRASNEROVA 1m 1m 1862 FRANTISEK SVATON CZEC0004D_120-3861_M_00110.JPG
kmotri: Anna manzelka Vaclava Vaska zahradnika c 16, Helena manzelka Frantiska Jezka ucitele v Pohori 46, Josef Dvorak zahradni z Pohori 43

Kniha skolni dochazky V Pohori , archiv Rychnov nad kneznou : otec Jan chalupnik

Konzultace cerven 2006, Zamrsk, Fara Opocno 1841 az 1876  Krestni matrika
 1844 VACLAV JEZEK ANNA SOLINOVA JIRI JEZEK 1864 JOSEF MORAVEC ANNA MORAVCOVA JAN MORAVEC 1883 - 1943 VACLAV Svaton 60 60 narozen v Hrosce v severnich Cechach,  ve Veseli nad Luznic stravil duchod - Mezimosti, Tyrsova ctvrt 369

hospodarsky statku v Zavsi, Zalsi, spravce statku v Hornim Bukovsku;

Zvlastni: narozen v Hrosce, ale na skolnim vysvedceni je udano, ze jeho otec bydli v Pohori u Opocna !
Tam pravdepodobne chodil do zakladni skoly, do mestanky chodil pravdepodobne do Dobrusky. Pak absolvoval rolnickou skolu v Kostelci nad Orlici. Tu ukoncil v roce 1900.

Jeho jmeno ale nefiguruje v "Chytilove adresari" z roku 1915. O velkostatku se pise: majitel hrabe Vratislav z Mitrovic, hospodarskym, pojezdnym byl Cervinka Jan, hospodarskym spravcem byl Jaroslav Fric . Jsou uvedeny dvory : Zalsi, Mazice, Horni. 1825 JAN SVATON Vytazek z digitalni kroniky Pohori u Opocna:

"roku 1598 za urozeného pána Krištofa Václava Trcky z Lípy na Opocne a Smiricích bylo v Pohorí rolí 23 lány a 9 prutu. Lidí usedlých 26 osob (hlav rodin). Platili úroku (nájmu) na sv. Jirí 1744 grošu a na sv. Havla 1803 grošu. Pro pamet jména tech usedlých: Marek Pavlátuv, Jan Hastrdlo, Matouš Baškuv, Matej Tuma Pavlíkuv, Petr Zavadil, Petr Mekšák, Martin Doležal, Jan Necas, Jan Vrzákuv, Vondra Vrzák, Jan Charvát, Eva Machová, Michal Hastrdlo, Rehák Tovka, Jan Pšenicný, Jan Mareš, Václav Kouckej, Jan Svaton(u) pozdeji Barton, Petr Strížu, Dorota Pilná, Jára Šafár, Jan Zajícek (pozn. – koncovka u jména –uv znamenala vetší živnost). "
a dale
"1630 - když panství Opocenské prešlo na Coloredo Mansfelda, bylo v Pohorí ješte tech 26 usedlostí, ale z predem jmenovaných se uvádejí již jen jména Hastrdlo, Bašek, Vrzák, Mareš a Svaton. Je zajímavé, že se tato jména udržela v Pohorí prakticky až do ted. Pred našima ocima však z techto rodu koncí rod Vrzáku, Marešu a Svatonu."


1828 KATERINA SVATONOVA 1800 - 1871 MATEJ SVATON 70 70 CZEC0004D_120-6_M_00023.JPG
kmotri: Vaclav Mares sedla z Pohori, Jan Novak podruh z Pohori
CZEC0004D_120-6093_M_00037.JPG

Zemrel v Trnove u zete. (= Matej Cita manzel jeho dcery Kateriny) 1829 MATEJ CITA 1830 VACLAV SVATON CZEC0004D_120-7_M_00054.JPG
kmotri: Vaclav Mares a Jan Dvorak sedlaci Created using GenoPro® Click for details.